Archív kategorie 'Proměnky a exoplanety'

Jak jsme lovili supernovu

Neděle 29. Leden 2012

První letošní supernova SN2012A se objevila 7. ledna v nevýrazné nepravidelné galaxii NGC 3239 v souhvězdí Lva a po dlouhých týdnech zatažené oblohy se naskytla příležitost supernovu zkusit pozorovat vizuálně. Sama galaxie je poměrně slabá (11,5 mag) a supernova má mít podle aktuálních snímků kolem 13,5 mag.

NGC 3239

Původně jsem chtěl sbalit 12″ dobson a vyrazit někam na Kopaninu, ale vzpomněl jsem si, jak jsme se kdysi trápili u Milana na zahradě hledáním Pluta s jasností 13,9 mag 16″ přístrojem. Proto jsem uvítal, že Viktor se po kratším přemáhání rozhodl odházet sníh kolem kůlny a vyjet s „almarou“ (dobson 16″). Dorazil jsem na Malou Skálu kolem 22 hodin, akorát když lev začínal šplhat po svahu Sokolu výše nad obzor. Zatímco v Jablonci se válela nízká oblačnost, v údolí Jizery bylo téměř jasno. Galaxii NGC 3239 jsme podle mapky našli během chvíle a v kombinaci 16“ zrcadla a 17 mm Ethose byla celkem výrazná. Po supernově však ani památky. Zkusili jsme tedy větší zvětšení a na řadu přišly Ethosy 13 a 10 mm. Seeing dost kolísal od průměrného po velmi špatný. Zatímco při větším zvětšení téměř zmizela slabá galaxie, na místě, kde měla být supernova, začala bočním viděním problikávat nevýrazná hvězdička. Reálnost pozorování jsme si s Vicem navzájem potvrdili, ale žádná sláva to nebyla. Je to slabá mrška a na ne úplně ideální obloze byla oříškem i pro velký dalekohled.

SN2012A

Na fotografiích je galaxie NGC 3239 velmi zajímavá a vše nasvědčuje její interakci s jinou galaxií, proto je někdy nazývána Loony Galaxy (praštěná galaxie). Různé zdroje uvádí vzdálenost galaxie mezi 35-50 miliony světelných let, takže jsme nahlédli celkem slušně do historie.

Aleš Majer

Noc s kometou a supernovou

Pondělí 5. Září 2011

Krásné fotografie dorazily od Martina Maška, takže se o ně musíme podělit. Jak psal, byla to pěkná noc v Hodkovicích a především se bylo na co koukat. Na obloze nám září nejjasnější supernova za posledních 15 let v galaxii M101 a navíc jasnější kometa Garradd prošla kolem seskupení hvězd zvaného Ramínko.

Supernova 2011fe v M101

Na prvním obrázku je supernova v poměrně blízké galaxii Větrník v souhvězdí Velké medvědice. Najdeme ji snadno nad ojem Velkého vozu. Supernova už má téměř 10 mag a je tak opravdu možné ji vidět i menšími dalekohledy. Po supernově v M51 je to druhá taková letošní jasnější exploze ve známém Messierově objektu.

Kometa C/2009 P1 (Garradd) u seskupení Ramínko

Kometa C/2009 P1 (Garradd) právě proletěla kolem seskupení hvězd v souhvězdí Lištičky, které připomíná ramínko na šaty. Krásně kontrastuje také proti oblakům Mléčné dráhy na pozadí.

Amerika a Pelikán

Amerika a Pelikán jsou známé emisní mlhoviny v blízkosti jasné hvězdy Deneb v souhvězdí Labutě (na snímku velmi jasný objekt vpravo nahoře). Okolo opět oblaka Mléčné dráhy.

M31 Sonnarem 180mm.

Stejně jako předchozí snímky, také tento obrázek galaxie M31 v Andromedě byl pořízen pomocí digitální zrcadlovky Canon 1000D na montáži GSO poháněné motorkem za hvězdami. Vzhledem k nižší kvalitě chodu montáže byly používány pouze minutové expozice, které byly teprve v počítači složeny a upraveny. Jako objektiv posloužil solidní starý Sonnar 180 mm. I levným vybavením lze pořídit pěkné záběry.

Fotil Martin Mašek a sepsal Martin Gembec

Supernova ve Vírové galaxii M51

Úterý 21. Červen 2011

Jak už jste určitě od nás slyšeli, nebo na internetu četli, ve velmi známé Vírové galaxii v souhvězdí Honicích psů s označením Messier 51, je jasná supernova. Pojem „jasná“ patří spíše do uvozovek, protože bez středně velkého dalekohledu ji spíše neuvidíte, ale přeci jenom ve světě supernov viditelných běžným amatérským dalekohledem patří k těm nejjasnějším vůbec. Její současná jasnost je asi 12 mag. Navíc galaxie je velmi známá a snadno ji najdeme kousek od konce oje Velkého vozu.

supernova 2011dh v galaxii M51

Supernova 2011dh v galaxii M51. Složeno 8 expozic po 30 sekundách. Canon 30D, ISO1600, Celestron ED80/600 s reduktorem (ohnisko 402 mm). Výřez 1:1.

Pro zajímavost – pokud si kliknutím na obrázek zobrazíte o něco širší výřez, potom nejjasnější hvězda na snímku nahoře má jasnost 7 magnitud. To znamená, že by jen za vynikajících podmínek byla vidět na jizerskohorské obloze pouhým okem. I to ukazuje, jak je samotná galaxie a supernova slabá.

Nicméně M 51 je od nás ve vesmírných měřítkách jen asi 31*) miliónů světelných roků, proto je tato supernova docela jasná a my můžeme jen doufat, že se někdy dočkáme výbuchu supernovy v naší Galaxii, v Mléčné dráze.

*) vycházím z údaje podle snímků HST z roku 2001

Martin Gembec

Supernovu 2011dh jsme pozorovali poprvé s ladinem 4. 6. 2011 jeho 250kou při naší objevitelské expedici do polského vojenského prostoru Świętoszów. Tehdá měla jasnost okolo 14. magnitudy a nebyla příliš výrazná.

Včerejší noc jsem na ni namířil mojí 400ku a rozdíl byl na první pohled patrný. Ne ani kvůli větší apertuře (kterou eliminovala horší slunovratová obloha), ale díky podstatnému zjasnění. Supernova zářila v celém poli nejvíce a při zvětšení 135×, které se zdálo nejvhodnější, doslova vypalovala.

Protože ještě nějakou dobu vydrží tato explodující hvězda typu IIb hrát svoje nebeské divadlo, doporučuju všem na Vírovou galaxii namířit svoji rouru.

Vic ◊!

Planetka mezi galaxiemi a nová proměnná hvězda!

Středa 4. Květen 2011

Večer 20. 4. 2011 bylo jasno. Jelikož se nechystal výjezd za tmou, tak jsem si na balkoně přichystal refraktor 70/700mm s CCD kamerkou na paralaktické montáži.

Na počítačovém planetáriu jsem si všiml, že planetka č. 11 (Parthenope) se bude velmi dobře hledat, neboť se nacházela nedaleko jedné jasné hvězdy ze souhvězdí Panny. Mimo to poblíž ležela jedna jasnější galaxie. Rozhodl jsem se tedy, že si zkusím cvaknout planetku mezi galaxiemi. Druhým cílem byla proměnná hvězda. Na stránkách Sekce proměnných hvězd v předpovědích minim jasnosti jsem si vybral pozorovatelsky zanedbanou zákrytovou proměnnou G0330.1394 Vir.

Planetka Parthenope mezi galaxiemi
Planetka Parthenope mezi galaxiemi. R70/700mm, 0.5x reducer, CCD kamera Orion StarShoot monochrome II. 49x30sec.

(Pokračování textu…)

Jasná supernova

Středa 4. Květen 2011

Přívlastek „jasná“ by měl být asi v uvozovkách, neboť s magnitudou kolem 14 není supernova SN2011by v dosahu malých přístrojů. Na druhou stranu jasná je, když si uvědomíme, z jaké dálky ji vidíme. Galaxie NGC 3972, ve které vybuchla, je od nás vzdálená nějakých 46 milionů světelných let.

Samotná galaxie NGC 3972 se nachází v souhvězdí Velké medvědice, máme ji tedy večer přímo nad hlavou. Díky jasnosti okolo 12. magnitudy nepatří k vyhledávaným, najít lze ale poměrně snadno. Nachází se nedaleko hvězdy Phekda (Phad, γ UMa), zadního kola Velkého vozu.

supernova 2011by v galaxii NGC3972 - foto Milan Antoš

I takovéto fotografie lze pořídit z města – fotografie supernovy byla pořízena v Jablonci nad Nisou. Níže je odkaz také na první Milanův pokus z 29.4., kdy však nebylo tak pěkné počasí. Více na astrofotky.cz

Pozoroval jsem ji  před půlnocí 3. 5. 2011 ze zahrady u domu dobsonem 400 za ne zcela ideálních podmínek při nečekaném vyjasnění po předchozí chumelenici. Při zvětšení 135× byla snadno patrná jako slabá hvězdička bočním pohledem, při 177× pak i pohledem přímým. Galaxie sama o sobě není příliš zajímavá, je vidět jen jako slabá mlžinka. Hezčí jsou sousední NGC 3982 a 3998. Tak pěkně, jako 29. 4. vyfotil z Jablonce Milan Antoš, jsem ji ale rozhodně neviděl…

Bude nějakou dobu ještě trvat, než pohasne a zmizí z dosahu amatérských přístrojů, ale protože počasí je nevyzpytatelné, vyplatí se pozorovat co nejdříve.

Během roku je objeveno mnoho supernov v cizích galaxiích, 2011by je ale jednou z těch jasnějších, pro amatérské astronomy dostupnějších. Kolik jste v životě supernov už viděli?
Vic ◊!

Další minimum – AZ Vir

Středa 20. Duben 2011

Venku je hezky a tak se „bojuje“ na dvou frontách. My koukáme na západy Slunce za Ještědem a Martin Mašek navíc snímá proměnky. Další v řadě byla zákrytová hvězda AZ Vir. Tato hvězdička v Panně je už slabá na digitální zrcadlovku, takže křivka byla získána CCD kamerou Meade DSI za dalekohledem 70/700 zvaným „lídlskop“. Výsledek je velmi dobrý, odchylky malé..

křivka AZ Vir, Martin Mašek

Detaily záznamu na webu SPHE.