Astronomické události

V neděli odpoledne (7. 6. 2020) se po jarní pauze způsobené coronulou opětovně otevřela pro veřejnost hvězdárna v Turnově. V době nucené výluky jsme nezaháleli a kompletně jsme modernizovali přístrojové vybavení.

Na akci přišla asi padesátka zájemců (ve věku 4-86 let), kterým jsme novou techniku představili a zpočátku jsme také stihli pozorovat skvrny na Slunci. Poté se však obloha zatáhla, tak došlo na sledování pozemních cílů. V posluchárně proběhla přednáška o novinkách z astronomie a kosmonautiky, nechyběl ani přehled zajímavých úkazů na obloze v průběhu letošního léta. Atmosféra byla velmi příjemná a už se těšíme na další akce.

(Pokračování textu…)

Mlhovina M42, rychlocvak 10s expozicí, Aleš M.

Po delší době jsem vyrazil na hvězdárnu do Turnova a protože jsem měl v autě brašnu s foťákem, napadlo mě zkusit něco cvaknout… Ani vzdáleně nechci tyto pokusy nazývat astrofotografí, spíše mě zajímalo, jak se zachová moderní CMOS při vyšších hodnotách ISO. Připojil jsem pomocí T-kroužku DSLR do ohniska klasického dlouhofokálního equatoreálu Lichtenknecker (150/2250 mm) a namířil na Rigel. Zaostřil jsem na displeji při zoomu 10× a cvaknul první expozici. Fotil jsem vše do JPEG – chtěl jsem vidět, co vypadne z aparátu bez následných úprav RAW souborů. Dle očekávání byl kolem hvězdy výrazný fialový prstenec, což jsem předpokládal – objektiv je pouze achromatický dublet a korigovaný pro vizuál. Co mě překvapilo, byl zřetelný průvodce Rigel B. Přepnul jsem snímání do režimu stupňů šedi a provedl několik různých expozic. Rigel B byl krásně patrný na všech.

(Pokračování textu…)

Bylo to na dlouhá léta poslední zatmění Měsíce, ale po sérii předchozích dvou úplných zatmění, která proběhla na jasné obloze jsme si nemohli ani vysnít lepší tečku. I tentokrát jsme měli štěstí a přes zpočátku nepříliš nadějnou předpověď počasí se zcela vyjasnilo a tak jsme si spolu s návštěvníky hvězdárny v Turnově užívali pohledy na krajinu, planety, souhvězdí i deep-sky objekty, ale především na úžasný Měsíc ponořený stále více v zemském stínu.

(Pokračování textu…)

Dne 13. 6. 2019 se od 18h konala v Turnově Muzejní noc, do které byla zapojena i turnovské hvězdárna. Na akci vypomáhalo několik členů Klubu astronomů Liberecka a za celý večer dorazilo několik desítek návštěvníků.

Pozorovalo se Slunce, v současné době je sluneční aktivita sice na svém minimu, ale naše nejbližší hvězda ukázala několik hezkých protuberancí, které byly ve speciálním chromosferickém dalekohledu od firmy Lunt dobře viditelné.
(Pokračování textu…)

Kolikrát za život se stane, že centerline přeletu ISS přes Měsíc vede téměř přímo přes kopuli hvězdárny, Měsíc je krátce po Supermoonu (tedy úplňku, který nastal v minimální vzdálenosti Měsíce od Země) a ještě k tomu je jasná obloha a první jarní den? Všechny tyto okolnosti nastaly včera večer, když jsem vyrážel na turnovskou hvězdárnu, za účelem právě tento fenomén zaznamenat. A povedlo se to téměř dokonale v primárním ohnisku 6“ refraktoru Lichtenknecker, zapůjčeném do Turnova Českou astronomickou společností. Chvíli jsem zvažoval zdali přelet natočit ve 4K při 50 fps, ale nakonec zvítězila klasická fotografie a sekvenční snímání. V detailním výřezu s Koperníkovým kráterem je na ISS vidět i celkem dost podrobností, myslím, že je to můj zatím nejlepší úlovek mezinárodní vesmírné stanice před naším nejbližším sousedem.

(Pokračování textu…)

Od konce května zuří na Marsu celoplanetární prachová bouře, která de facto „smazala“ z povrchu veškeré albedové útvary viditelné menšími dalekohledy. V uplynulých dvou měsících se pouze výjimečně podařilo na povrchu rudé planety zahlédnout nějakou neurčitou nevýraznou šmouhu, ale spíše to byla jen „oranžová kaše“, co nám pohled do okuláru nabízel. Trochu lépe na tom byla fotografie, kde se přece jenom v IR oboru dalo něco zachytit. O to smutnější na celé bouři je to, že postihla planetu v době před tzv. velkou opozicí, kdy je po 15 letech nejblíže Zemi, její úhlový průměr dosáhl 25″ a šanci na pozorování detailů by tudíž měli i majitelé malých přístrojů.

(Pokračování textu…)

Máme za sebou nejdelší úplné zatmění Měsíce v tomto století. Ačkoli počasí nebylo dokonalé, u nás na severu Čech bylo více než shovívavé a tak se pozorovaly planety a zatmělý Měsíc od soumraku až do noci. Hlavními pozorovacími místy pro veřejnost byla Hvězdárna Turnov a Jablonec nad Nisou. Jsme rádi, že jsme se o radost z tohoto úkazu i o krásu planet Sluneční soustavy mohli podělit s mnoha návštěvníky obou pozorovacích stanovišť.

Úplné zatmění Měsíce ve 21:50 SELČ, ohnisko 600 mm

(Pokračování textu…)

Zdravotní potíže se zády mi bohužel znemožnili cestu na Edelweissspitze do evropského astronomického deep sky ráje, tak jsem se snažil využít jasných dnů tereziánského léta alespoň doma. Ačkoliv bylo i v noci příjemné teplo, obloha nebyla úplně nejtmavší, ale kompenzoval to dobrý seeing. Nedělní večer jsem trávil v kupoli turnovské hvězdárny a nejhezčí zážitek mi připravil Uran.

Uran 15. 10. 2017 z Turnova, kresba: Aleš Majer

Poprvé v životě jsem na kotoučku planety o průměru necelé 4″ viděl nějaké podrobnosti i když jenom v podobě světlejší skvrny zabírající asi 1/3 plochy (viz kresba od dalekohledu). Potěšila mě viditelnost dvou měsíců. Jasnější Titania problikávala již při zvětšení 485×, spolehlivě byla viditelná při 560× a protože byl seeing opravdu výborný, dovolil jsem si do okulárového výtahu 11″ SCT vsunout 3,8mm eudiascopic (zvětšení 737×) a k mému překvapení se obraz nijak nezhoršil, naopak se na opačné
straně planety rozsvítil Oberon. Před pár týdny, na šumavském Almbergu, jsme sice viděli i Ariel a Umbriel, ale to bylo pod výrazně lepší oblohou a 18″ dobsonem s výjimečně kvalitní optikou, takže pozorování dvou měsíců a detailů na planetě z Turnova považuji za slušný výkon.

Aleš Majer