Archív kategorie 'Hvězdárna Turnov'

Večery s Měsícem

Středa 14. Září 2016

Dlouhotrvající tlaková výše a Měsíc dorůstající do úplňku – to je realita posledních několika tropických dní, kdy teploty lámou dlouhodobé rekordy. Bylo by škoda nevyužít počasí, tak se již po několik večerů věnuji pozorování Měsíce historickou technikou. Doma používám téměř 100 let starý refraktor 55/600 se zvětšením 40-158× a po dva večery jsem pozoroval na turnovské hvězdárně staronovým refraktorem 160/2500 se zvětšením 150 násobným. (Pokračování textu…)

Velmi těsná konjunkce Venuše a Jupiteru

Sobota 27. Srpen 2016

V sobotu 27. srpna 2016 jsme se dočkali opravdu blízkého setkání dvou planet, které jsou obvykle na obloze těmi nejjasnějšími. Již několikátý den bylo zcela jasno a také celkem průzračno, přestože jnak přes den panovaly celkem vysoké teploty kolem 30 stupňů. I tato neobvyklá kombinace však umožnila si konjunkci vychutnat a to od pohledu pouhým okem, až po nejrůznější dalekohledy.

Venuše a Juiter 27.8.2016, Martin Gembec

(Pokračování textu…)

ISS před Sluncem z Turnova

Čtvrtek 25. Srpen 2016

Aleš pořídil 25. 8. 2016 fotografii přeletu ISS přes Slunce. Čára přeletu tentokrát vyšla příhodně přes hvězdárnu v Turnově. Napsal, že se mu fotka „docela povedla“ – posuďte sami. Je pěkná a detailní. Velké solární panely po stranách dlouhé 80 m jistě znáte sami a uprostřed vidíme i seskupení modulů. Nejtmavší místo uprostřed bude zřejmě seskupení laboratoří ESA, JAXA a NASA a možná i radiátorů, vpravo za nimi vykukuje okřídlená Zvezda ruské části. Vpravo od středu na nosníku velkých solárních článků je těsně před nimi vidět něco vykukovat, možná je to další z radiátorů (při troše štěstí by to mohl být i robot Dextre), druhý je zřejmě vlevo skrytý za nosníkem nebo panely.

ISS Sun 20160825

(Pokračování textu…)

Všechny planety za jeden večer

Pondělí 22. Srpen 2016

Ano v srpnu 2016 to nebyl problém. Merkur, Venuši a Jupiter jsme mohli nalézt za soumraku nízko nad západem, nad jihem pak Mars se Saturnem, Neptun nad jihovýchodem ve Vodnáři a na východě se nám před půlnocí vynořil také Uran. Pokud chcete mít kompletní sbírku planet sluneční soustavy, tak jak vypadal její výčet ještě před 10 lety a máte alespoň 30cm dalekohled, najdete nad jihem ve Střelci i Pluto. Srpen přinesl také sérii zajímavých vzájemných konjunkcí planet Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn, kdy společně s Měsícem a jasnými hvězdami předváděly spektakulární divadlo. To nejlepší nás ale čeká v sobotu 27. 8., kdy se k sobě nejvíce přiblíží Venuše a Jupiter.

SCT11000
Pozorování konjunkce Merkuru s Regulem z terasy turnovské hvězdárny. Automaticky naváděné dalekohledy jsou ideální k vyhledávání objektů na denní obloze
(Pokračování textu…)

Konjunkce Venuše s Merkurem

Pátek 15. Červenec 2016

Předpovědní modely slibují na sobotu jasné počasí a tak si budeme moci vychutnat konjunkci Venuše s Merkurem. Teoreticky by při dokonalé průzračnosti ovzduší až k obzoru a vyvýšené pozorovatelově poloze s dobrým výhledem k západu mohlo být přiblížení obou planet viditelné večer po západu Slunce i pouhým okem, lepší bude vychutnat si úkaz na denní obloze v dalekohledu, krátce po poledni při kulminaci obou těles. Venuše tou dobou bude téměř 12° od Slunce, tedy dostatečně daleko pro snadné vyhledání. To nám usnadní i malý rozdíl deklinací – necelý 1°. Pokud tedy zrovna nemáme dalekohled na ustavené montáži se systémem GoTo, stačí zvolit okulár s menším zvětšením a zorným polem alespoň 2° a po zaostření na Slunce (pomocí vhodného filtru např. Baader Solar folie) je pootočit v RA o oněch 12° směrem k východu. Venuše by s jasností -3,9 mag měla být na denní obloze v pohodě viditelná ve standardním hledáčku 9×50. (Pokračování textu…)

A zase trochu Marsu

Středa 11. Květen 2016

Mars se blíží do opozice se Sluncem (22. 5.) a jeho úhlový průměr roste ze dne na den. Sice vychází v souhvězdí Štíra již večer, ale ideální čas k pozorování je díky malé výšce nad obzorem až při kulminaci nad jihem, což je kolem 2 hod SELČ. V těchto dnech je právě v tuto dobu k Zemi natočena strana s nejvýraznějším albedovým útvarem zvaným Syrtis Major, který je za dobrého seeingu viditelný i v malých amatérských dalekohledech (sám jsem jej bez problémů pozoroval starým achromatickým refraktorem 55/600 mm při zvětšení 60×) a který zaznamenali již první pozorovatelé v 17. století.

(Pokračování textu…)