Porovnání vzhledu komet v noci z 15. na 16. května 2013. Fotografie PanSTARRS na pěkné noční obloze a Lemmon za svítání mezi mraky. Obě přes ED80/600 s reduktorem (f402mm). Expozice 5x4min a 2x1min, ISO1600. MaG

Tou první je stará známá kometa C/2011 L4 (PanSTARRS), která právě minula špičku Kefeova domečku a je viditelná celou noc. Druhou je pro pozorovatele ze severní polokoule nová C/2012 F6 (Lemmon). Ta je o něco jasnější, nachází se v souhvězdí Ryb na hranici s Pegasem, vystupuje ale zatím jen nízko nad východní obzor těsně před svítáním.

Na kometu Lemmon jsem si znovu políčil po několika neúspěších dnešní ráno. Budík na třetí hodinu ranní byl akorát, neboť kometa právě vycházela nad Suchými skalami. V triedru 15×50 byla vidět na první pohled jako kruhová skvrnka. Ve větším binokuláru 18×70 pak byla ještě hezčí. Připomínala mi kulovou hvězdokupu M13, jak tvarem, velikostí, tak i jasností. Jak postupně stoupala nad lesem, slábla díky počínajícímu svítání.

Protože i v dalších dnech má být ještě jasno a Měsíc zatím nad ránem neruší, je nyní nejlepší doba na pozorování obou vlasatic. Obě už budou jen slábnout. Věřím, že nebudu jediný z Klubu astronomů Liberecka, kdo kometu C/2012 F6 pozoroval, a že ji třeba MaG i vyfotí. Čekal jsem na ní přes půl roku, kdy byla ozdobou jižní oblohy, když jsem ji nestihl v listopadu a prosinci díky špatnému počasí v době, kdy procházela souhvězdími Poháru a Havrana. Dnes jsem se dočkal a rozhodně nezklamala.

A co vy? Nenechte si ji ujít! Čekají nás letos ještě dvě jasné komety (2P/Encke a C/2012 S1 ISON), tak bude letošní rok rokem komet.

Vic KaL ◊!

Snímek je z doby, kdy se začala od Krkonoš přibližovat oblačnost. Vizuálně byly na snímku tmavší partie oblačnosti velmi tmavé. Expozice 30 sekund při citlivost ISO 1600 vše dokumentuje velmi zesvětlené, ale ponechal jsem ukázku bez úprav.

Jestliže při příjezdu ještě zlobila střední oblačnost, později se obloha nad Jizerkami otevřela a my obdivovali krásy oblohy, jakož i Saturnu v nevídané hloubce a detailu. Překrásné pohledy skýtala na tmavé obloze i kometa PanSTARRS s ohonem široce rozevřeným do vějíře skoro 180°.

Kometa C/2011 L4 (PanSTARRS) fotografovaná v ohnisku 402 mm dalekohledu ED80/600 s reduktorem Vixen. Expozice v počtu 6×90 sekund na montáži CG5 dopadly i bez pointace na jedničku. Fotografováno Canonem 30D modifikovaným pro astrofoto. Díky jeho citlivosti vyniká nahoře maličká červená planetární mlhovina NGC 40 v Kefeu.

Obloha k mému překvapení stále více tmavla. Jestliže před půlnocí měřily SQM-L Vice 21,35 a MaGmetr 21,44, tak později jsem překročili hranici 21,50 a skončili jsme před jednou ranní na 21,53 Vic a 21,64 MaG. To už je známka skutečně solidní oblohy, což bylo poznat i okem. Škoda že při obzoru byly směrem k městům osvícené mraky, ale jinými směry byly zcela tmavé a projevovaly se pouze tím, že tam chyběly hvězdy. Dlouho jsem neviděl, aby například zničehonic zmizela polovina souhvězdí Kasiopeje a podobně.

Fotosestava CG5 Goto Adv. + ED80/600 + pointer 70/500.

Nádherné zážitky postupně po jedné ranní utnula oblačnost. Jak dokládají satelitní záběry, měli jsme dost neuvěřitelné štěstí na okno do oblohy víceméně přesně tam, kde jsme se nacházeli. To ovšem do značné míry pomohlo, neboť oblaka postupně zakryla Liberec, pak i Jablonec a Tanvaldsko.

MaG

Eta Aquaridy

Původně bylo v plánu v Jizerských horách strávit celou noc a počkat do rána na meteorický roj η–Aquarid (když už si Aleš pořídil to nové zero-gravity lehátko ;^), ale přicházející oblačnost nás po půl druhé ranní vyhnala. Doma se ale opět vyjasnilo, tak jsem ještě nešel spát a udělal jsem dobře.

Meteory totiž padaly a jaké! Nejlepší kousky měly stopy přes třetinu oblohy a záporné magnitudy. Až se tajil dech. Obloha sice nebyla tak tmavá jako v Polsku (SQM-L jen 20,86), ale to u tak jasných kusů vůbec nevadilo.

Květnové Aquaridy se tak rázem staly mým nejoblíbenějším rojem. Rád si na ně přivstanu i příště. Tato noc opravdu neměla chybu!

Vic KaL ◊!

Druhá strana mapky obsahuje info o kometách, které zdobí květnovou oblohu a to jak slábnoucí PanSTARRS tak ještě jiná slábnoucí Lemmon. Také připomíná některá květnová setkání astronomů a nechybí informace o planetě Saturn.

Akci jsme pojali jako populárně naučnou, takže se promítly krátké informace o zatmění, videa o vesmíru a pouštěla se i nějaká ta hudba pro děti, takže byla zábava. Měsíc vyšel krásně hned po 20. hodině a byl krásně červený. Postupně tmavnul v levé horní polovině, až se po desáté lehce dotkl úplného stínu zemského. Mezitím se pozoroval Jupiter, Saturn a nějaké ty další nebeské objekty.

Na place se sešlo na padesát zájemců, dalekohledy členů i nečlenů Klubu astronomů Liberecka. Bylo i co porovnávat. Ukázalo se, že na objekty, jako je Jupiter nebo Měsíc, vyhoví stejně dobře 15cm dobson za 5000, stejně jako speciální zrcadlový dalekohled stejného průměru (SCT na CG5 GT Adv.) za 25 tisíc i s montáží. Zájemce lákal také velký 125 mm refraktor na EQ6, ale pěkně ukazoval také reflektor newtonova typu na běžné paralaktice. Nechyběla fotosestava čočkového ED80 na montáži CG5 GT Advanced. S focením se přidali i další.

Více fotografií později. Zatím mrkněte na Měsíc v maximální fázi zatmění od Tomáše Hendrycha.

Atmosféru dokresluje video, které jsme natočili. Odkaz 1 a 2.

Částečné zatmění 7. 9. 2006. Podobný úkaz asi uvidíme zítra.

Některá zatmění z našeho archivu:
Částečné zatmění Měsíce 10. 12. 2011
Částečné zatmění Měsíce 15. 6. 2011
Částečné zatmění Slunce 4. 1. 2011
archiv z let 1994 – 2008

Složeno 9 snímků v Registaxu. Dobře vynikne rozdíl v šumu pozadí a možnosti vytáhnout galaxii i kometu. Škoda, že jsem nestihl za svítání nafotit více snímků přes 135 mm objektiv. Trochu jsem to neodhadl.

8.4.2013, 3:45-4:15 SELČ. Výběr 12ti snímků s bodovými hvězdami. Složeno v Registaxu a doupraven kontrast a barvy. Canon 30Dmod, dalekohled ED80/600 s reduktorem f400 mm. Expozice při ISO1600, 12x90s.

Detail komety. 13 expozic po deseti sekundách.

MaG

Pro zajímavost dodávám údaje. 7. 4. 2013, 21:11 SELČ. Canon 30Dmod + Canon 17-85 f5/44mm, 20 sek, ISO800. Pohon zajistila montáž CG5 GT Adv.

MaG

Jedna 20 s expozice 200 mm objektivem. Foto: Aleš M.

Vynikající foto komety a galaxie s námi pořídil Dalibor Oršulík, kterému děkujeme za ukázku. 35x32sek, ISO 1600, Orestor 100mm/2.8, Canon 550D

Leo Triplet ze stejné noci od Dalibora. 9x90sek + 2x240sek, ISO 1600, MTO 500mm/6.3, Canon 550D

Kometa a galaxie v mracích. Objektiv tentokrát 50mm@f2,8, ISO800, exp. 8 sek.

Mirach na hraně mraku asi poznáte. Nahoře gamma And, Alamak.

MaG

Snímek vytváří iluzi kometky nad městem. Okem samozřejmě nebylo vidět prakticky ani hvězdu, snímek je kontrastní a proto je dobře vidět souhvězdí Andromedy s kometou PanSTARRS i galaxií M 31.

Dnes jsem se pokusil o nejserióznější odhad jasu komety a dalších parametrů. Ó, jak to je obtížný úkol. Samozřejmě velký problém je nekvalitní pozorovací stanoviště, nicméně i tak je myslím zajímavé si to zkusit. Hlava komety má stále velmi výrazný rozdíl v jasu centrální kondenzace a okrajových partií. Velikost komy jsem odhadl na 3 – 5′ a ohon jsem přímo viděl v délce jen 20′. Zde se obloha podepsala nejvíce. Bočně byl ohon detekovatelný do vzdálenosti 40′. Když jsem jasnost porovnával s okolními hvězdami i s galaxií M 31, udělal jsem to metodou rozostřování hvězd. Také jsem se snažil porovnávat jas středové oblasti komy, jas celé komy a jas komety vůči M 31. Vyšly mi zajímavé hodnoty v rozptylu asi 1 mag, což nejspíš dobře ukazuje i na rozdíl mezi vnitřní a vnější komou.

Zde na výřezu z předchozí fotky vidíme kometu a galaxii v Andromedě. Rozsah ohonu i M 31 velmi, velmi přibližně odpovídá pohledu triedrem 20×80 (= bída, ale aspoň něco). Složeno 9 expozic po 4,5 sekundách. ISO 1600, objektiv 17-85 nastavený na f5,6/47 mm. Aparát samozřejmě Canon 30D modifikovaný.

Tedy kometa, především centrální část byla zřetelně jasnější než středová část M 31. Středová koma byla zřetelně slabší než 3,6 mag. Celá kometa připomínala nejlépe hvězdy 4,6 mag. Jasnost komety by tedy mohla být kolem 4 až 4,5 mag. Bude ovšem zajímavé, jak bude vidět daleko za městem, kde se dá stále očekávat viditelnost pouhým okem (dokud nezeslábne pod jas M 31). Dovolí to však počasí?

(Ze snímků to není patrné, ale v legraci míněná poznámka kamaráda, že občas fotím i za sněžení, zde platila, sníh v tu dobu opravdu vzduchem poletoval).

Vic vám zřejmě popíše, jak na tom byl on a především se může pochlubit úlovkem jiné komety, která nás doufejme potěší ještě více na sklonku roku.

Martin Gembec

Zatímco MaG si užíval pozorování z tepla kuchyně, já mrznul v −5 °C venku na zahradě. Ale rozhodně jsem nelitoval.

Původně, když se nečekaně vyjasnilo, mělo jít jen o improvizovanou ukázku komety C/2011 L4 (PanSTARRS) pro narychlo svolané známé, nakonec z toho byla tříhodinová kometární seance.

Na PanSTARRSku se osvědčil binar, jenom by zrovna v tom místě, kde se nacházela, nesměla být oblačnost. Všude jinde jasno, jen na severozápadě pluly mraky. Kometa tak vykoukla až ve 20.24 SELČ. I tak bylo ještě příliš světlo, že z ohonu moc vidět nebylo. Návštěvě to stačilo, ale Jupiter v 16″ dobsonu přesto nadchnul víc.

Teprve kolem deváté se setmělo natolik, aby se chvost mohl rozvinout do své krásy. To už jsem měl ale namířeno druhý dalekohled na jinou kometu. Tou byla stále jasná kometa C/2012 L2 (LINEAR), která před pár dny prošla Plejádami a míří do Hyád. Není to nic víc než malá kruhová skvrnka, ale i tak potěší. Při stonásobném zvětšení je vidět bočně, necelých 200× stačí na přímé pozorování. Jasnější kolegyně mezitím ve 21.42 zapadla pod dohledem binaru za vrchol Kopaniny.

O kousek vedle, na hranici Vozky a Blíženců, je ale v těchto dnech jiná kometa, o které se bude za pár měsíců hodně mluvit. Jde o C/2012 S1 (ISON), která by nám mohla udělat radost koncem roku. Nyní to je jen slabá hvězdička kolem 15. hvězdné velikosti, ale už je v dosahu 400 mm dalekohledu. Při menších zvětšeních ještě nebyla vidět, ale stačilo naložit 300× a už problikávala, při 400× nebylo o její existenci žádných pochyb.

Zkoušel jsem i další ledové hroudy. První byla 63P/Wild, která se nachází v hlavě Lva, který akorát kulminoval nad jihem. Ale ať jsem se snažil sebevíce, nevyduchařil jsem ji. Je příliš slabá a obloha 20,7 MSA není žádný zázrak.

Zatímco od 63P jsem nic nečekal, kometu 273P/Pons-Gambart jsem již několikrát pozoroval. Ale poslední pokus nebyl úspěšný a ani tentokrát se nezadařilo. Nyní se nachází v Pastýři nedaleko galaxie M102. Kometa bude zřejmě již velmi difůzní a v těsné blízkosti rušila hvězda 14. magnitudy. Navíc se tou dobou už zhoršil seeing.

Takže když jsem na závěr obrátil Almaru na galaxii M65, kde nedávno vybuchla supernova 2013am, nečekal jsem, že bych ji uviděl, když má kolem 16 mag…

Ne, vskutku to není žádný apríl. Opravdu se jednou zase udělala hezká noc, kterou jsme tentokrát  věnovali vlasaticím.

Vic KaL ◊!