Kometa roku 2019

A je tu nový rok a s ním i tradiční bilancování minulého období. Jaký tedy byl rok 2019 z pohledu kometární astronomie? Zdá se, že v celku úspěšný. Obavy z nedostatku kometárního materiálu se nakonec nepotvrdily a bylo na na co koukat. Však posuďte sami.

Nejprve trochu statistik. Kometám jsem věnoval 120 nocí z celkového počtu 257 pozorovacích seancí. Proti roku 2018 to je tedy o něco méně. Důvodem bylo zřejmě kometární „sucho“ během jara a léta a také chyběla pořádně jasná vlasatice, která by se dala pozorovat i při měsíčním svitu. Ve svém pozorovacím deníčku-nočníčku mám dohromady 462 záznamů, z toho je 432 úspěšných pozorování a k tomu ještě 30 řádků s negativním výsledkem. Celkově jsem zkoušel pozorovat 37 komet, podařilo se jich ale spatřit jen 33, na čtyři kousky to z různých důvodů nevyšlo. Z těch 37 vlasatic bylo 17 krátkoperiodických, 19 dlouhoperiodických a jedna dokonce interstelární.

Kometa 46P/Wirtanen, 31. 12. 2018, Alšovice, Pentax K-70, Tamron AF70-300 mm LD, 4×50 sec, 300 mm, F5.6, ISO 3200, z pevného stativu, GPS Astrotracker ON, DSS, Pixinsight a ZonerX © Roman H.

Nejčastěji se samozřejmě okukují ty nejjasnější, takže není divu, že nejvíce (48) pozorování mám u pěkné C/2018 W2 (Africano), následuje 46P/Wirtanen se 44 záznamy a C/2018 Y1 (Iwamoto), kterou jsem viděl 40×. Naopak šest kousků, vesměs na hranici viditelnosti nebo i těsně za ní, se dočkalo pouze jednoho pozorování. O patnáct nových záznamů se rozrostl i seznam dosud v životě spatřených komet, takže rok 2019 jsem uzavřel nakonec na čísle 208.

Přehledně je vše shrnuto do následující tabulky:

Kometa Celk. Poz. Neg. Mag. Vic#
46P/Wirtanen 44 43 1 4,9  
64P/Swift-Gehrels 21 19 2 8,1  
C/2018 L2 (ATLAS) 7 5 2 10,4  
21P/Giacobini-Zinner 1 0 1 14,5  
C/2016 N6 (PanSTARRS) 5 5 0 12,6  
38P/Stephan-Oterma 22 21 1 9,8  
60P/Tsuchinshan 16 16 0 13,2  
240P/NEAT 3 3 0 14,3  
123P/West-Hartley 31 31 0 11,7  
C/2015 O1 (PanSTARRS) 15 15 0 12,8  
C/2016 R2 (PanSTARRS) 3 2 1 13,6  
C/2018 Y1 (Iwamoto) 40 40 0 5,6 193
C/2010 U3 (Boattini) 2 0 2 14,7  
C/2018 A3 (ATLAS) 3 3 0 14,6  
C/2017 T2 (PanSTARRS) 31 28 3 9,1  
78P/Gehrels 5 4 1 13,5  
C/2017 M4 (ATLAS) 2 1 1 12,7  
C/2018 W2 (Africano) 48 46 2 8,2 194
C/2019 D1 (Flewelling) 11 10 1 13,0 195
C/2018 R3 (Lemmon) 20 17 3 10,0 196
68P/Klemola 20 19 1 12,2 197
29P/Schwassmann-Wachmann 19 18 1 11,6  
C/2018 N2 (ASASSN) 29 29 0 10,1 198
260P/McNaught 27 27 0 11,2  
C/2017 K2 (PanSTARRS) 7 7 0 15,8 199
261P/Larson 2 2 0 15,1 200
C/2019 K5 (Young) 3 2 1 15,3 201
C/2019 K7 (Smith) 2 0 2 15,3  
160P/LINEAR 1 0 1 14,7  
C/2017 B3 (LINEAR) 1 1 0 14,1 202
101P/Chernykh 1 1 0 14,8 203
114P/Wiseman-Skiff 6 6 0 12,9 204
C/2018 DO4 (Lemmon) 3 3 0 15,2 205
C/2016 M1 (PanSTARRS) 1 1 0 14,2  
387P/Boattini 1 1 0 16,2 206
155P/Shoemaker 5 5 0 14,7 207
2I/Borisov 4 1 3 14,3 208
           
Celkem 462 432 30    

V druhém sloupci je celkový počet pozorování, v dalších pak počet pozitivních a negativních a nakonec ještě nejvyšší dosažená jasnost ve sledovaném období a pořadové číslo v mé databázi.

Kometa C/2018 Y1 (Iwamoto), IC405, NGC1893, NGC1499, 7. 3. 2019 23:00, Jablonec n. N. – Vrkoslavice, Pentax K-70, Pentacon 1,8/50, Optolong 2″ CLS filter, 30×90 sec, F4, ISO3200, Dark, Flat, Bias, z pevného stativu, GPS Astrotracker ON, DSS, Pixinsight a ZonerX © Roman H.

Pojďme se nyní podívat, jak to šlo za sebou v průběhu roku.

V lednu byla nabídka ještě bohatá. Pouhým okem se dala stále spatřit kometa roku 2019 46P/Wirtanen, pěkně zářily i 64P/Swift-Gehrels a 38P/Stephan-Oterma. Naopak už marně jsem nízko nad obzorem lovil stříbrnou z předchozího klání 21P/Giacobini-Zinner. O něco slabší byly 60P/Tsuchinshan a C/2016 N6 (PanSTARRS) a vykoukat se daly i slabotinky jako krátkoperiodické 240P/NEAT, 123P/West-Hartley nebo C/2018 L2 (ATLAS) a C/2018 A3 (ATLAS) s delší dobou oběhu, případně ještě i loučící se C/2015 O1 (PanSTARRS) a C/2016 R2 (PanSTARRS). Zuby jsem si nakonec vylámal na slaboučké C/2010 U3 (Boattini), nově se však objevila nadějná C/2018 Y1 (Iwamoto), která nám pak dělala radost v celé první polovině roku. A vyduchařit se už dala i C/2017 T2 (PanSTARRS), která ozdobila pro změnu pak druhé pololetí, když předvedla i krátký ohůnek.

Kometa C/2018 R3 (Lemmon), 26. 5. 2019, Jítrava, Newton 150/750 mm, MPCC M III, Pentax K-70, 7×90 sec, ISO1600, Dark, Flat, Bias, DSS, Pixinsight a ZonerX (zarovnáno na kometu) © Roman H.

Únor byl pak ve znamení postupného slábnutí všech starých minuloročních vlasatic a zjasňování nové posledně zmiňované Iwamotovy kometky. Navíc se dala krátce pozorovat už jen 78P/Gehrels, která pak dostala druhou šanci ještě na podzim.

Podobně na tom byl i březen a duben, ve kterých jsem se štěstím zalogoval navíc jen C/2017 M4 (ATLAS), až přišel konečně květen, kdy se objevily hned tři nové kometky C/2018 W2 (Africano), C/2019 D1 (Flewelling) a chvíli kralující C/2018 R3 (Lemmon). První z nich to ale na podzim nakonec dotáhla až na triedrovou jasnost.

Kometa C/2018 W2 (Africano), 5. 8. 2019, Alšovice, Newton 150/750 mm, MPCC M III, Canon EOS 1300D, 80×120 sec, ISO1600, Dark, Flat, Bias, EQ6 Pro SynScan, Řízení expozice a pointace ZWO ASIAIR, Zpracování DSS a PxInsght, ZonerX © Roman H.

Červnové a červencové krátké noci kometám obecně moc nepřejí, takže do tabulky přibyly jen pro mě nová 68P/Klemola a naopak stará známá 29P/Schwassmann-Wachmann. V srpnu to už bylo o něco lepší a do seznamu jsem doplnil C/2018 N2 (ASASSN) a 260P/McNaught, které se rozhodně nemusely za nic stydět.

Kdybychom nejezdili pravidelně na podzim do astronomického ráje v Alpách, tak by i září a říjen nijak nevybočovaly z řady. Ovšem dvě výpravy na Edelweissspitze přinesly hotové kometární žně. Během pár nocí narostl seznam hned o tucet kometek z naší Sluneční soustavy a k tomu i jedna speciální interstelární 2I/Borisov.

Kometa C/2018 N2 (ASASSN), 22. 11. 2019, Bulovka, Celestron Egde HD 9.25″, Optec Lepus 0.64×, ZWO ASI294MC Pro, 30×60 sec, Dark, Flat, Bias © Roman H.

Listopad a prosinec pak už nic nového nepřinesly. Kromě výše uvedených tak stojí za zmínku jen slabší periodické 114P/Wiseman-Skiff a 155P/Shoemaker a možná i nenápadná C/2018 DO4 (Lemmon).

Na závěr je potřeba ještě vyhlásit kometu roku 2019. Když vyřadím loňskou miss 46P/Wirtanen, tak se jí podle mého názoru stala jarní kráska C/2018 Y1 (Iwamoto), která to dotáhla na hranici viditelnosti pouhým okem, na druhé místo bych pasoval podzimní parádnici C/2018 W2 (Africano) a třetí stupínek by obsadila hvězda závěru roku C/2017 T2 (PanSTARRS). Tu ale ještě čeká slibná kariéra v roce 2020, když má našlápnuto na korunku příští Miss. Speciální cenu pak dostává 2I/Borisov, protože byla zkrátka první – první interstelární.

Kometa C/2017 T2 (PanSTARRS), 22. 11. 2019, Bulovka, Celestron Egde HD 9.25″, Optec Lepus 0.64×, ZWO ASI294MC Pro, 30×60 sec, Dark, Flat, Bias © Roman H.

Jaký byl váš kometární rok 2019? Která vlasatice se vám líbila nejvíc? Na kterou máte nejhezčí vzpomínky. Podělte se s námi v komentářích…

Rok 2019 je za námi, vítáme nový rok 2020! Uvidíme, co přinese. Kromě očekávaného průchodu perihelem u C/2017 T2 (PanSTARRS) se můžeme těšit i na návrat 88P/Howell, která by to mohla také dotáhnout na 8 mag. A dál se necháme překvapit. Na kometách je totiž tuze pěkné, že jsou dosti nevyzpytatelné.

Vic KaL ◊!

Jeden komentář k “Kometa roku 2019”

  1. Martin Gembec Says:

    Pro mě to byl nejchudší kometární rok, nejen co do počtu vyfocených komet, ale především mě zklamala jejich celková nízká jasnost. Jinak pro mě je kometou roku 2I/Borisov a nejraději vzpomenu asi na 46P/Wirtanen.