Městská Novoroční astronomie

Počátek roku přinesl dvě jasné noci, ale na obloze již část noci rušil dorůstající Měsíc (33 % – 46 %), a tak na delší výjezd za tmavou oblohou to nebylo, proto nastal čas důkladně otestovat úzkopásmový filtr Optolong L-eNhance přímo u mě doma na zahrádce nedaleko pouličního osvětlení, dalo by se říci v naprosto nevhodných podmínkách pro pozorování noční oblohy.

Ale právě i do těchto „nevhodných“ podmínek je zkonstruovaný filtr Optolong L-eNhance určený zejména pro barevné Astro kamery nebo DSLR.

Tento filtr propouští světlo pouze ve dvou úzkých oblastech světelného spektra, jak ukazuje obrázek:

Jedná se o vlnové délky H-Alpha a OIII s H-Beta, ve kterých většina vesmírných zejména emisních mlhovin nejvíce vyzařuje. Ostatní vlnové délky zejména světelné znečištění způsobené sodíkovými výbojkami téměř zablokuje a na čip kamery se nedostanou.

Tak konec teorie a jdeme rovnou na ukázky mého snažení:

M 1 – Krabí mlhovina je pozůstatek supernovy SN 1054, jejíž vzplanutí pozorovali 4. července roku 1054 čínští a arabští astronomové. Supernovu popsali jako červeno-bílou hvězdu s ostrými paprsky směřujícími do 4 stran. Výbuchu si všimli i američtí indiáni ze severní Arizony a díky nim se tato událost v podobě několika kreseb zachovala až do dnešních dnů. Jasností 6krát překonala Venuši a následujících 23 dní byla vidět i přes den pouhým okem. Potom postupně slábla a z oblohy se definitivně ztratila až za dalších 653 dní. Pozůstatek po supernově byl znovu nalezen až v časech objevů dalekohledů, v roce 1731 britským amatérským astronomům Johnem Bevisem, který ji uvedl do svého hvězdného katalogu Uranographia Britannica. Podle záznamů ji nezávisle na něm objevil i Charles Messier v roce 1758 a zařadil do svého katalogu pod číslem 1.

M 1 (Crab Nebula), 1. 1. 2020, Jablonec nad Nisou  – Vrkoslavice, Celestron Egde HD 9.25″, Optec Lepus 0.64×, Optolong L-eNhance 2″, ZWO ASI294MC Pro, 40×180 sec, dark flat, bias.

 

NGC 2264 – hvězdokupa Vánoční stromeček je jasná otevřená hvězdokupa vzdálená 2 180 světelných let. Objevil ji britský astronom William Herschel 18. ledna 1784. Hvězdokupu obklopuje soustava difúzních červených vodíkových mlhovin, součástí je i temná Kuželová mlhovina, kterou Herschel objevil 26. prosince 1785. Vrchol kuželu směřuje proti vrcholu hvězdokupy.

NGC 2264 (Christmas Tree Cluster), 2. 1. 2020, Jablonec nad Nisou – Vrkoslavice, Celestron Egde HD 9.25″, Optec Lepus 0.64×, Optolong L-eNhance 2″, ZWO ASI294MC Pro, 22×180 sec, dark flat, bias.

 

B 33 (IC 434) – Koňská hlava je asi nejznámější temná mlhovina celé oblohy. Obrovské mezihvězdné prostředí B 33 vzdálené přibližně stejně jako Velká mlhovina v Orionu vytváří na pozadí jasnější emisní mlhoviny IC 434 tajuplný stín podobný hlavě koně na šachovnici nebo mořskému koníkovi.

Barnard 33 / IC 434 (Horsedhead Nebula), 2. 1. 2020, Jablonec nad Nisou – Vrkoslavice, Celestron Egde HD 9.25″, Optec Lepus 0.64×, Optolong L-eNhannce 2″, ZWO ASI294MC Pro, 32×180 sec, dark flat, bias.

 

M 82 – Doutník je nepravidelná galaxie v souhvězdí Velké medvědice, byla objevena Johannem Elertem Bodem dne 31. prosince 1774 společně s nedalekou M 81. Obě jsou dnes nazývány jako Bodeho galaxie.

M 82 (Cigar Galaxy), 1. 1. 2020, Jablonec nad Nisou – Vrkoslavice, Celestron Egde HD 9.25″, Optec Lepus 0.64×, Optolong L-eNhance, 2″, ZWO ASI294MC Pro, 20×180 sec, dark flat, bias.

 

IC 63 Duch v Cassiopeie – Asi 550 světelných let daleko v souhvězdí Cassiopeia leží mírně děsivá mlhovina IC 63 známá také jako duch v Cassiopeie. Je formována zářením blízké proměnné hvězdy Gamma Cassiopeiae a pomalu eroduje ve strašidelný oblak prachu a plynu.

IC 63 (Ghost of Cassiopeia), 1. 1. 2020, Jablonec nad Nisou – Vrkoslavice, Celestron Egde HD 9.25″, Optec Lepus 0.64×, Optolong L-eNhannce 2″, ZWO ASI294MC Pro, 20×180 sec, dark flat, bias.

Doprovodné informace čerpány z:

Roman Hujer (KaL)

Odpověď