Pozoruhodná Venuše

Venuše 5. 3. 2020, kresba Aleš Majer

Venuše 5. 3. 2020,
kresba Aleš Majer

Jasnou Večernici jsem pozoroval již jako malý chlapec, ve svých astronomických začátcích před 35 lety, malými dalekohledy vyráběnými z brýlových čoček a novodurových odpadních trubek. Vzpomínám, jak jsem jednoduchý neachromatický 6cm objektiv clonil na průměr 2 cm, abych spatřil náznak fáze…

Od té doby jsem Venuši pozoroval a fotografoval různými přístroji mnohokrát, a to ve dne, večer i ráno. Nikdy jsem však na ní nespatřil více než pár šedých světlých skvrn, které jsem považoval za spíše ilusorní záležitost. Výjimkou se stalo mé nedávné pozorování, o které se s vámi chci podělit.

Ve čtvrtek 5. 3. 2020 jsem se večer vracel domů po instalaci astronomické expozice na veletrhu cestovního ruchu Euroregion Tour (viz předchozí článek). Na cestu mi Venuše svítila vysoko nad jihozápadem, blížila se fronta a kolem bylo markantní halo (díky cirrům). Přesto jsem doma na zahradu vytáhl dalekohled a nestačil se divit. Používal jsem SW Equinox APO 120/900 mm s TV Powermatem 2× do něhož jsem zasunul revolverovou okulárovou hlavu „nabitou“ vždy dvojicí planetárních speciálů RKE 12 mm a Baader ortho 10 mm s barevnými filtry W12, W23, W47. Zvětšení jsem tedy používal 150-180×, což bylo při velmi dobrém seeingu ideální – obraz byl velmi stabilní.

Již letmý pohled při 150× bez filtru ukázal jasný bílý lem kolem limbu planety a velmi jasný, až by se dalo říct bíle zářící jižní cíp. Zbytek plochy byl oproti těmto částem velmi tmavý a při podrobnější zkoumání, zde bylo možné rozlišit řadu světlejších a tmavších skvrn neurčitého tvaru. Tato oblast byla nejkontrastnější a vykazovala nejvíce podrobností při použití kombinace žlutého filtru W12 a filtru Moon and Skyglow. Venuši jsem sledoval 30 min až do té doby, než mi zapadla za nedaleký panelák. Tou dobou však již houstla nasouvající se frontální oblačnost, tak jsem pozorování ukončil. Stihl jsem však pořídit skicu, která je mým nejzajímavějším pozorováním této planety vůbec. O to více mě potěšil snímek, který se objevil po dvou dnech na ALPO a je pořízený pouhých pár hodin po mém pozorování. V podstatě přesně vystihuje to, co jsem viděl vizuálně, samozřejmě kontrast a množství detailů na snímku v IR/UV je výrazně vyšší.

Venuše 5. 3. 2020, foto: Toshihisa Tsurumi, ALPO Japan

Venuše 5. 3. 2020, foto: Toshihisa Tsurumi, ALPO Japan

Takže neváhejte Venuši v následujících týdnech sledovat, nejen že bude stále zvětšovat svůj úhlový průměr a fáze přejde postupně až do tenkého srpku, ale občas se na ní dá opravdu něco zajímavého vidět.

Aleš Majer

3 komentáře k “Pozoruhodná Venuše”

  1. PetrK

    Velice děkuji za publikování kresby. Udělalo mi to ohromnou radost. Rád si porovnám, jak Venuši vidí jiní pozorovatelé. Kreslil jsem 21.2. a zavěsil na Astrofórum.

  2. Aleš Majer

    Venuši jsem opět pozoroval včera večer (14. 3. 2020) mezi 17.50-18.30 UT pomocí 6,5″ achromatu turnovské hvězdárny (f/15) při zvětšení 180x-250x. Seeing velmi dobrý (Ant II). Stále je dobře viditelný úzký světlý lem kolem limbu planety a jasnější jižní cíp. Skvrny jsem nedetekoval, ale bylo možné vidět „nerovnosti“ na terminátoru (jeho průběh nebyl geometricky přímý).

  3. Aleš Majer

    Další den s Venuší. Tentokrát poslušen nařízení vlády o karanténě pouze doma ze zahrady. Nejprve jsem přes den ve 14.30 vyhledal planetu na modré obloze triedrem 10×50 a po chvíli soustředění ji bez problémů vykoukal i prostým okem (i přes lehké cirry). Večer jsem APO refraktor 120/900 s Powermatem 2x posadil na EQ6 ještě za světla kolem 18 hod. a namířil na Venuši – již při menším zvětšení však bylo patrné, že seeing není tak dobrý jako v předchozích dnech (Ant. IV), už při 150x se znatelně chvěla. Setrval jsem však (chtěl jsem později kouknout na jasné komety) a dobře udělal. kolem 19 hod. se obraz v dalekohledu uklidnil (Ant. II) a bylo možné použít až 285 násobného zvětšení. Tady se nejlépe osvědčil filtr Baader ND 0,9 a opět byl zřetelně vidět světlý pás kolem limbu a jasně svítící jižní cíp. Kolem terminátoru jsem detekoval tmavší místa neurčitého tvaru. Zkoušel jsem i zvětšení 474x, ale tam se již projevila barevná vada krátkoohniskového okuláru i když obraz skoro připomínal pohled na Měsíc v poslední čtvrti…

Odpověď