Low-end APO 6“ vs. Cassegrain 8“

Pomalu se blíží období, kdy se na obloze v celé své kráse ukáží velké planety Jupiter, Saturn a Mars. Mars bude mít ve své říjnové opozici dokonce nejlepší pozorovací podmínky za posledních 15 let – bude sice o pár úhlových vteřin menší než při tzv. velké opozici v roce 2018 (kdy byl povrch navíc dlouho zakryt písečnou bouří), ale podstatně výše nad obzorem. Protože letos pojedeme všichni na dovolenou tak maximálně na Mácháč, přemýšlel jsem o pořízení nějakého čistokrevného planetárního kukátka. Díky ochotě Honzy Zahajského jsem si včera ze Supry Praha přivezl na vyzkoušení refraktor SW 150/1200 EvoStar ED OTA a klasický Cassegrain TS-Optics 203/2436. Jasné nebe vydrželo až do noci, tak bych se rád podělil o první dojmy.

Zarazila mě velikost přepravní krabice refraktoru už ve skladu Supry, po sklopení zadních sedaček se ale do auta naštěstí vešla. K velké spokojenosti mám již několik let SW Equinox 120/900 EDF, což je příjemný mobilní dalekohled v decentním hliníkovém kufříku. Čekal jsem tedy něco jen o málo většího, ale ouha – po rozbalení krabice na mě vykoukl kufr, připomínající spíše zinkovou rakev než dalekohled. Je to dáno tím, že tento v podstatě low-end dalekohled nemá zasouvací rosnici a za okulárovým koncem je v kufru zbytečné místo (asi na velkou CCD kameru nebo krabici s okuláry…). Ihned po vyjmutí z kufru je patrný problém  – dalekohled má velmi těžkou objektivovou část a i po nasazení hledáčku, 2“ dielktrického zenitového zrcátka s masivním 2“ okulárem, je na montáži uchycen cca ve 2/3 tubusu směrem k objektivu. To způsobuje značné chvění okulárové části, které by nezabránila ani sebemasivnější montáž. Tím spíše, že v levnější (testované) verzi je dalekohled vybaven mizernými měkkými kruhy a tenkou lištou standardu Vixen. Verze Deluxe (výrazně dražší) má již frézované kruhy a 3“ lištu Losmandy, která problém asi výrazně eliminuje. Deluxe verze je vybavena i kvalitnějším výtahem a ačkoliv testovaný model má jako jediné příslušenství redukci na M42 a T-kroužek Canon (ani krytku okulárového výtahu se tam neobtěžovali dát…), nedokážu si představit použití přístroje na astrofotografii. Přes den jsem rouru zkusil osadit na masivní azimutální montáž Omegon AZ5 s jemnými pohyby (váhově by to měla zvládnout), ale markantně se projevil již zmíněný fenomén chvění okulárového konce. Pomocí 2“ Herschelova hranolu jsem kouknul na fotosféru Slunce s drobnými skvrnkami, obraz v malém zvětšení vypadal moc pěkně, větší zvětšení nedovolil mizerný seeing. Znovu jsem vyrazil na zahradu před 19 hod. a refraktor tentokrát upnul na paralaktickou montáž EQ6. Opět onen problém s vyvážením tubusu, dokonce jsem musel bedlivě hlídat, aby si dlouhý okulárový konec při najíždění s go-to výše do zenitu neškrtnul o nohy stativu. Myslím, že EQ6 je hraniční montáž pro tento přístroj, asi víc by mu slušela EQ8 či nějaká těžká 10Micron.

Večer jsem paralelně na AZ montáž konečně pověsil pln očekávání také 8“ Cassegrain TS-Optics. Četl jsem pompézní recenze na tento přístroj, tak jsem byl přirozeně zvědavý. Dalekohled je mechanicky velmi precizně zpracovaný, kolimace se zdá rovněž v pořádku. Prvním objektem ještě za soumraku byla samozřejmě Venuše. V obou přístrojích bylo vidět rovnocenné detaily, refraktor měl na první pohled výrazně teplejší podání barev. Bohužel seeing dnes nespolupracoval jako v předchozích dnech, tak jsem při zvětšení šel max. na 300x. V cassegrainu mi trochu vadil kříž kolem planety způsobený držákem sekundáru a také jsem stále viděl jakási „duchy“ ať jsem přeostřoval na obě strany. Již v minulosti jsem již podobného jevu všiml u SCT CPC 1100, ale připisoval jsem to levnému zenitovému zrcátku od GSO. Tady jsem měl dvě poměrně drahá diektrická zrcátka lambda 10 (carbon WO a Istar) a „ducha“ jsem viděl také. Pravděpodobně k němu tedy dochází někde na odrazu uvnitř tubusu (nebo nepřesná kolimace?). Na Venuši tedy nemám vítěze. Druhým objektem byl Měsíc krátce po první čtvrti. Tady jednoznačně vyhrál refrák, ale jen díky klidnějšímu obrazu v uzavřeném tubusu. V cassegrainu obraz „pulzoval“ a byl neklidný, když se vždy na malý okamžik uklidnil, byl velmi ostrý a kontrastní. Detaily jsem viděl stejné, žádný přístroj nevykazoval větší rozlišovací schopnost. Tady jsem do souboje přidal ještě svůj APO Equinox 120 a vše co jsem viděl (jemné detaily) v obou půjčených přístrojích, jsem viděl i ve 120 mm, jen byl obraz trochu tmavší. Nakonec jsem dal dvojhvězdy – Castor a Izar. Tady cassegrain prohrál na plné čáře, obraz hvězd je klasický jako v Newtonu při horším seeingu – místo bodů „sršící“ hroudy. Zatímco 6“ refrák Izara rozlišil bez problémů, 8“ cassegrain to nedal. Tady dokonce porazil můj 120mm Equinox i 150mm EvoStar – v Equinoxu hezčí, bodovější hvězdy, pravidelnější difrakční kroužky a menší zbytková barevná vada (asi dáno lepší optikou s fluoritovým členem). Na úplný závěr jsem ještě jednou namířil na Venuši, tentokrát co nejmenší zvětšení, aby tam byla i s Plejádami a také dvojitou hvězdokupu v Perseu. Zde jednoznačně lepší refraktor.

Závěr: Mám slabost pro refraktory (někdy bych se chtěl podívat velkým ekvatoreálem v Meudonu, Berlíně, Flagstaffu…), takže 150/1200 EvoStar je určitě skvělá volba. Je to univerzální přístroj na planety, DSO i Slunce (s Herschel hranolem). Za ty peníze (cca 2000 Eur) velmi slušná optika, mechanické provedení je hodně low-end asi kvůli stlačení ceny. Rozhodně to ale není vhodný mobilní dalekohled. Umím si ho představit na adekvátní těžké paralaktice ve stálé pozorovatelně s přidaným závažím na okulárovém konci, samozřejmě pouze ve verzi Deluxe (lepší kruhy, lišta i okulárový výtah). Cassegrain, který je skoro o polovinu levnější, rozhodně nezklamal, ale ani nenadchnul. Je to však čistě planetární/měsíční dalekohled, na DSO se moc nehodí (sklenuté pole). V našich podmínkách s průměrným či spíše podprůměrným seingem na tom bude asi vždy lépe refraktor (v horších podmínkách na hvězdárně toho na planetách ukáže víc 6“ achromat než 11“ SCT, to mám léta odzkoušeno). Chtěl bych však s tímto přístrojem zažít ideální podmínky, pak má určitě ohromný potenciál, popisovaný na zahraničních fórech. No třeba se ještě dočkám.  Ale když jsou ty „ideální“ podmínky, tak vám to samé ukáže i Newton f/6-8 za třetinu ceny.

Aleš M.

 

2 komentáře k “Low-end APO 6“ vs. Cassegrain 8“”

  1. Vic

    Rozumím tomu teda tak, že oba kousky zase putují zpátky do Prahy a hledáš dál…

  2. Aleš

    Doplnění: Další jasná noc, kdy na obloze zářila Venuše u Plejád (koukl jsem zvečera triedrem 15×70 a svým Equinoxem 120/900 při zv. 26x) a také Měsíc, který se stal dnešním testovacím objektem. Musím vzít na milost 8“ TS Cassegrain – dnes byl totiž daleko lepší seeing a to se projevilo na výsledném obraze. Jak jsem předpokládal po prvním pozorování, bude to skvělý planetární dalekohled, ale strašně náchylný na atmosférické podmínky. Když se vzduch uklidní, ukazuje vážně parádně, obraz je velmi ostrý a kontrastní. Bydlet na pobřeží v Chorvatsku či Kanárských ostrovech nebo na Hawai, asi bych s jeho pořízením neváhal. Ale kolik takových nocí, kdy lze využít naplno potenciál přístroje, je ročně tady v té naší upatlané středoevropské díře (ze které navíc ještě teď pěkně dlouho nevytáhneme paty…)? Chvíli jsem si samozřejmě s myšlenkou dalekohled si nechat pohrával (čistokrevný cassegrain ještě nemám ), ale ano – poputuje zpět do Prahy. Když to vezmu racionálně, není důvod dávat 30 tis. za přístroj, který mi neukáže o nic navíc, než to co již mám doma. Včera jsem totiž důkladně porovnával viditelnost nejmenších detailů měsíčního povrchu (brázdy v kráteru Gassendi, kráterky v Plato…), kdy jsem měl pro přímé srovnání na montáži paralelně i 120mm Equinoxe a ač byl obraz v cassegrainu jasnější (světlejší), nevykazoval více detailů. Používal jsem v obou stejná zvětšení kolem 120x a 200x a závěrečný pohled na dvojhvězdu Castor, vyhrál bezkonkurenčně APO refraktor. No, a když bude seeing na Antoniadi I, tak vždycky můžu i na planety vytáhnout 20“ Dobsona… Nicméně následující dny má být jasné nebe a Honza na dotaz, kdy chce dalekohledy vrátit, jen mávnul rukou, tak budu ještě chvíli pokračovat v okukování různých věcí – dnes odpoledne chci zkusit opět Venuši na denní obloze a také si zkusím přivstat ráno na Jupiter.

Odpověď