Další vydařený večer na hvězdárně

Původní záměr vyrazit se s dobsonem podívat letos poprvé (a možná naposledy) do lomu Stanislaw, vzal za své, když se Slunce klonilo k západu a již od výšky 10° nad obzorem se na něj dalo koukat bez filtru – bylo sice krásně oranžové, ale o průzračnosti atmosféry to nevypovídalo nic dobrého… Dávalo to však naději na dobrý seeing, vyrazil jsem tedy na hvězdárnu do Turnova s plánem pozorovat planety.

Zatímco MaG a Pavel se tu na terase věnovali omladině z astronomického kroužku a vysvětlovali první krůčky ve světě astrofotografie, hrál jsem si v kopuli a občas na ně zavolal, ať se přijdou podívat. První na řadu přišel samozřejmě ještě za soumraku Měsíc, pohled 4“ refraktorem při zvětšení 135× domněnku dobrého seeingu potvrzoval. Pak samozřejmě následovala dvojice Jupiter a Saturn, obraz byl vzhledem k výšce nad obzorem dobrý i v otevřeném 16“ RC. Po setmění, jsem prohlížel známé DSO a dobrý seeing se projevil i zde, i když obloha nebyla zdaleka tak tmavá, jak na jižním okraji Turnova být umí. S filtrem OIII jsem prohlédl Řasové mlhoviny a dokonce bez problémů našel i Crescent (NGC 6888). Činka (M 27) byla parádní, tak jsem otočil na prstýnek v Lyře (M 57). Seeing dobrý, postupně jsem navyšoval zvětšení, až jsem skončil na 690×. To již mlhovina připomínala jinou planetárku a to Helix pozorovaný v binaru. Co však bylo důležité, uprostřed problikávala centrální hvězda.

V refraktoru Bresser 102/1350 mm jsme zkusili Epsilon Lyrae a při zv. 287× to byl parádní pohled. Následujícím objektem byla kulová hvězdokupa G1 v galaxii M 31 – ta byla vidět jako stelární již při zv. 80×, při 250× krásná mlhavá hvězdička. Věděl jsem, že nemá cenu koukat na Mars před 23. hodinou, ale MaG s Pavlem byli nedočkaví, tak jsme to na něj otočili. Obraz byl slušný, ale ne ještě dokonalý, nicméně při zv. 162-250× již bylo možné vykoukat řadu detailů. Když jsem před 23. hodinou na hvězdárně osiřel, vyndal jsem zenitové zrcátko, do okulárového výtahu dal napřímo binohlavu a na horní plošinu pojízdných schůdků postavil štokrle, což umožňovalo pohodlný posed při pohledu do okulárů. Podmínky výborné, střídal jsem zvětšení 180× a 270×, červený, žlutý a neodymium filtr. Takhle jsem vydržel blbnout skoro hodinu a vznikla při tom publikovaná kresba. Domů jsem odjížděl s pocitem blaženosti a vůbec mi nevadilo, že jsem vyrušil mladý pár oddávající se zcela jiným radovánkám v autě na parkovišti pod hvězdárnou.

Odpověď