Kometární okénko – leden 2021

Začátek roku 2021 zrovna moc neoplývá slunečným počasím, takže nalézám v záznamech zatím jen dvě kratší pozorování, ale je dneska nov, tak se pojďme podívat, co by bylo vidět, kdyby se na nás štěstí usmálo a vyjasnilo se.

Kromě bohaté sněhové nadílky tu máme zkraje roku hned dva zajímavé nové objevy. Zatímco kometa C/2021 A1 (Leonard) nakrátko zazáří až v prosinci a stane se možná hezkou vánoční vlasaticí, C/2021 A2 (NEOWISE) budeme moci pozorovat našimi kukátky už teď v únoru, až se vyhoupne na severní polokouli.

Prozatím si musíme vystačit se starými známými, ke kterým se jen nečekaně přidala periodická P/2016 J3 (STEREO). Ta se původně měla vrátit až později, ale je už tu, dostala nové označení P/2021 A3 (STEREO) a můžeme ji zkusit ulovit těsně po západu slunka na večerní obloze. Pádí ale rychle k jihu, tak už mnoho příležitostí mít nebudeme. S jasností kolem 14 mag to také není zrovna snadný cíl.

To dlouhodobě viditelná 88P/Howell je na tom přeci jen o něco lépe, i když se také pomalu ztrácí. Sice rovněž nízko nad jihozápadem, ale pořád o 2 magnitudy silnější. Ovšem je stále velmi difúzní, proto také ne úplně lehká.

Naproti tomu 141P/Machholz je snadným cílem. Nečekal jsem, že to vytáhne až do takového lesku (10 mag), když ještě před nedávnem nebyla vůbec viditelná. Zde je také potřeba neotálet a namířit na ni hned se začátkem noci. Nachází se nízko ve Velrybě.

Pak už nemusíme tolik spěchat. Dalším bodem může být pěkná 156P/Russell-LINEAR, která se právě protáhla kolem galaxie M33 v Trojúhelníku. Při jasnosti okolo 11 mag je vidět i obřím binem. Výrazné stelární jadérko už ale podle mých posledních pozorování ztratila.

Určitě nezapomeňte také na pozvolna zjasňující C/2019 L3 (ATLAS). Ta se v těchto dnech pohybuje v Kasiopeji nedaleko hezké uhlíkové hvězdy T Cas. Má zhruba 13,5 mag a vypadá jako malá mlhavá pěkně kondenzovaná kulička.

O něco jasnější je 398P/Boattini, která stoupá na obloze spolu s majestátným Orionem. Kulminuje kolem 21 SEČ, tak je dobré si na ni počkat. Je dobře viditelná v 10″ dobsonku a na lepší obloze je i v dosahu velkého binaru.

To už ale neplatí pro skvost závěru minulého roku, pro kometku C/2020 M3 (ATLAS). Ta přebývá vysoko ve Vozkovi u Capelly, ale je velmi difúzní, tak se na horší obloze úplně ztrácí. Vypadá proto mnohem slabší než papírových 11,5 mag, které udávají poslední odhady.

Pro fajnšmekry tu mám ještě pár těžších kousků. Určitě se vyplatí sledovat 29P/Schwassmann-Wachmann, zda nepředvádí nové divadlo. Zatím to tak ale nevypadá a slábne k 15 mag. V dosahu 16″ až 20″ kukátek jsou ještě C/2020 N1 (PANSTARRS) a periodické 162P/Siding Spring a 277P/LINEAR. Tu poslední jsem teda ještě neviděl. Pohybujeme se zde mezi 15 a 16 mag.

Nad ránem toho k vidění už moc není. Tam snad jedině zkuste C/2018 N2 (ASASSN), která je sice cirkumpolární, ale teprve před svítáním vystoupá do rozumné výšky. Zeslábla už na skoro 15 mag, tak to opět není nic pro běžné smrtelníky.

V Herkulu je pak naděje let budoucích – C/2017 K2 (PanSTARRS). Zatím se ale nechce moc odlepit od 15. hvězdné velikosti, takže také stále celkem duchařina. Konec astronomické noci je ta správná chvíle na její pozorování.

A to je víceméně vše. Nakonec toho není zas tak málo. Jinými slovy, je pořád na co koukat. Ať žijí komety!

Vic KaL ◊!

4 komentáře k “Kometární okénko – leden 2021”

  1. Roman Hujer

    Mé pozorování 156P u M33 10.1.2021 cca 21:00 lokalitě Jitrava
    (Samyang 135mm ED F2.4,ZWO ASI294MC Pro, 50x90sec)




  2. Vic

    A3 pozitivní!
    Využil jsem „Podkrkonošské díry“ s jasnou oblohou a zajel k Hořicím s Almarou zkusit ulovit P/2021 A3 (STEREO). A vyšlo to! V 17 hodin SEČ obloha až na pár mráčků čistá, jak polský model sliboval. Těsně nad jihozápadním obzorem se vyjímal tenký srpeček Měsíce a kousek od něj zářil Merkur. Kolem půl šesté už byla dostatečná tma na spatření kometky, která v tu chvíli visela ještě 17 stupňů vysoko. Držel jsem ji v zorném poli asi 10 minut, než se začaly stahovat kolem ní mračna. Ocenil jsem, že jsem vzal 16″ dobsona, protože v menším kukátku bych ji asi nespatřil. Naproti tomu byla jasnější, než jsem čekal, mohla mít kolem 12 mag, ale i tak to nebylo na soumrakové obloze nic snadného. Je to totiž jen takový nenápadný difúzní flíček sotva udržitelný bočním pohledem.
    Stihl jsem ještě dvě další kometky a pak se během pár minut v souladu s předpovědí zatáhlo a cestou domů přišla i pěkná chumelenice. Ale i tak to stálo za to vyrazit. O moc déle bych tam stejně nevydržel. Bylo pět pod nulou, trochu foukalo a hlavně mi chcípnul notebook. Není na ty mrazy asi stavěný…

  3. Martin P.

    Pěkný počin! Gratulace. Já se včera přesunoval autem v podvečer z Jestřebích hor přes Českou Skalici domů. Jen jsem zahlédnul ten srpeček Měsíce, ale jinak se ta díra v oblačnosti dost zavírala. V duchu jsem si říkal, že jsem asi o nic nepřišel, ale vyvedl jsi mě z omylu. Trochu naději předpověď dává na neděli, potřeboval bych chytit alespoň tu 141P, ale Měsíc už dost poroste.

  4. Vic

    Moonulák začne bohužel opravdu brzo kralovat, ale v neděli snad ještě šance bude. 141P se stává víc a víc difúzní, přesto stále relativně snadná třeba proti C/2020 M3 (ATLAS), která se už asi definitivně loučí. Sám mám vyšlápnuto s půlitrem na 277P, nejspíš z Jizerky, kde se zřejmě znovu po letech objeví tučňák jizerský.

Odpověď