Pozorování geostacionárních družic

Naladěn minulým náhodným pozorováním geostacionárního satelitu INMARSAT jsem se rozhodl uplynulou noc věnovat těmto objektům cíleně. Nevěřil bych, že to může být docela pěkná zábava.

Na obloze jich jsou stovky. Jasnější (kolem 11 mag) i méně jasné. Stačí navštívit stránky CalSky.com a nějaký si vybrat. Já jsem si nejprve našel opět družici INMARSAT 3-F5 z minulé noci. Byla o poznání slabší, měla sotva 13. hvězdnou velikost, ale to pro 40cm dalekohled není problém. Je legrační sledovat na obyčejné Dobsonově montáži objekt na obloze bez nutnosti dalekohled postrkovat. Prostě se zamíří a i za půl hodiny je stále v zorném poli.

Ještě větší zábava je ale sledovat mizení satelitů v zemském stínu. Družice svítí, svítí, pak začne slábnout a najednou zmizí úplně. „Létají“ samostatně nebo i po skupinách, třeba trojice v rovnoměrných rozestupech. Sotva jeden vláček zmizí v „černé díře“, už se blíží další. Vydržel jsem na to koukat dobré dvě hodinky.

Každý rok v době kolem rovnodennosti je krátká sezóna družicových zatmění, tak neváhejte využít dobrého počasí a koukněte taky!

Vic KaL ◊!

Dlužno ještě dodat, že díky zjasněním, která nastávají, když družice vrhne prasátko svými velkými panely, lze pozorovat tyto družice i triedrem a dokonce výjimečně i okem, takže to pak není zas tak obtížné. Pokud budete dané místo fotografovat, na animaci uvidíte jednak zjasňování družic a potom ono slábnutí a mizení ve stínu Země, jak popisuje Vic. Analogicky po vylezení ze stínu bliknou pár desítek sekund zas a jde se na další várku 🙂

MaG

Komentáře byly uzavřeny.