První světlo dalekohledu CPC 1100

Středisko volného času Žlutá ponorka v Turnově zakoupilo pro potřeby astronomického kroužku automatizovaný dalekohled CPC 1100. Jedná se o schmidt-cassegrain o průměru 11″ (tedy 28 cm) na azimutální vidlicové montáži se systémem GO-TO. Vzhledem k tomu, že posledních několik dní se téměř celá česká kotlina topí v nízké inverzní oblačnosti, museli jsme večer vyrazit dalekohled vyzkoušet na Frýdlantsko, kde bylo jasno.

Dalekohled CPC 1100 z Turnova

Montáž má integrovaný GPS přijímač, tudíž ustavení je velmi snadné a nabízí několik možností – vyzkoušeli jsme nejprve ustavení na 2 známé hvězdy a poté také na 3 libovolné jasné hvězdy, bez nutnosti znalosti jmen hvězd či dokonce souhvězdí (počítač sám správně uhodl, které 3 hvězdy jsme nastavili…). Najíždění na objekty Messierova katalogu a tělesa Sluneční soustavy nám, ale zase tak přesné nepřišlo – většinou byl objekt v hledáčku 9×50, ale v zorném poli 40mm okuláru dodávaného jako standardní příslušenství se nevešel. Stejně tak dodávané 1,25″ zrcátko je spíše groteskní a při nasazení TV Ethosu nebo binohlavice jsme se báli, že se ulomí… Takže doplnění sestavy o stabilní 2″ zrcátko se jeví jako nezbytnost. Velkou slabinou tohoto typu dalekohledu je rosení korekční desky. Je pravda, že vlhkost vzduchu byla opravdu velká, ale i přes improvizovanou rosnici z karimatky se korekční deska začala rosit již asi po 20 minutách pozorování. Vyhřívaná rosnice proto bude asi další nutnou investicí do příslušenství dalekohledu. Co se týče optické kvality, pozorovali jsme při továrním nastavení a kolimaci. Ta se nám, ale také nezdála úplně optimální – hvězdy mají dvěma směry malé fousky a difrakční kroužky při rozostření rovněž nejsou úplně symetrické. Záhadou je přítomnost tmavého kuželu vybíhajícího ze středu rozostřeného obrazu hvězdy. Na Jupiteru jsme viděli celkem pěkné podrobnosti, dobrý kontrast byl tak do zv. 150x, pak již zapracoval seeing a obraz byl „měkčí“. Detaily na planetě pomohl zvýraznit Moon & Skyglow filtr. Moc hezký pohled byl na Měsíc s binohlavicí při zv. 140x – cestování mezi krátery pomocí jemného pohybu a trekování objektu montáží bylo příjemné. Nakonec jsme zkoušeli i zv. 560x, ale to již bylo opravdu moc. Výsledné pocity jsou trochu smíšené – dalekohled je dobře transportovatelný, bez problémů tubus s vidlicí unese jeden člověk, kousek poponést jej zvládne i se stativem. Po doplnění o plnohodnotné příslušenství se výrazně zlepší pozorovací komfort. Otázkou je kolimace systému a zpřesnění ustavení pro najíždění na objekty z databáze.

Jeden komentář k “První světlo dalekohledu CPC 1100”

  1. Pavel Vála Says:

    Nainstalovaný hledáček u hlavního dalekohledu na hvězdárně v Turnově jsem též používal u mého refraktoru AS 110/1650 mm. U používaného okuláru jsem měl na vnější straně kovové clonky vláknový kříž z tenkého ocelového drátku připájený k té clonce. Je to dobré pro vymezení středu zorného pole v okuláru. Slouží to snadnější nalezení požadovaného objektu v hlavním dalekohledu.