Návštěva na hvězdárně v Hradci Králové

Setkání složek České astronomické společnosti se letos odehrálo na hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové. Jelikož jsem zde byl naposledy jako žák 6. třídy ZŠ v Pardubicích, tak jsem byl zvědav, jak to tu po těch třiceti letech vypadá. Vedle staré budovy observatoře vyrostlo nové řekněme „digitárium“ (www.planethk.cz), protože výraz „plantárium“ mi u těchto kinoautomatů promítajících na kulovou sféru nějak nejde z pusy. Ačkoliv se chlubí špičkovou technologií ZEISS s vysokokontrastními projektory, tak musím říct, že dojem z projekce hvězdné oblohy mne trochu zklamal. Díky vysokému rozlišení 4x4k sice nikde nejsou vidět pixely obrazu, ale hvězdy jsou prostě velké koule, které mají k zobrazení klasického optomechanického planetária hodně daleko. Naopak projekce naučných filmů je fantastická a určitě stojí za návštěvu.

Hvězdárna Hradec Králové Hvězdárna Hradec Králové
Hvězdárna Hradec Králové Hvězdárna Hradec Králové

Další zklamání nastalo, když jsme požádali místní pracovníky o exkurzi do kopulí. Funkční je ze tří kopulí observatoře pouze jedna s montáží Zeiss 7, která nese Zeissův achromat 200/3500 používaný k projekci Slunce, nefunkční koronograf, 10″ newton od pana Drbohlava s těžce přístupným okulárovým koncem (takže pro veřejná pozorování rovněž nepoužitelný) a malý protuberanční Lunt 60. Zbylé dvě kopule slouží jako skladiště – jsou dlouhá léta prázdné a ve špatném technickém stavu. Večerní pozorování pro veřejnost se tak většinou odehrává na terase pomocí mobilního SCT CPC 1100 a několika stařičkých Sometů. Je to škoda, protože jsem v „mechově“ poznal prima lidi, kterým osud hvězdárny také není lhostejný, ale díky nevyjasněným vlastnickým vztahům nemohou na současném stavu nic změnit.

Hvězdárna Hradec Králové

Aleš Majer

Jeden komentář k “Návštěva na hvězdárně v Hradci Králové”

  1. Pavel Says:

    Ahoj Aleši, na hvězdárně a v planetáriu v Hradci Králové jsem poprvé byl již v roce 1961, kdy refraktor 200/3500 mm byl na montáži Zeiss VII v hlavní kopuli a v té době již se neřešilo, kdy hlavní budova patřila Hydrometerologickému ústavu (ČHMU) a hlavní kopule lidové hvězdárně. Na tuto skutečnost mne upozornil již pan Jindřich Zeman, známý astrofotograf z Hradce Králové. Na hlavní budově již byli postaveny dvě kopule, bez vybavení přístroji. Aby se to nepletlo, tak Schmidtova fotografická komora 420/600/1000 mm v pozorovacím domečku patřila Astronomické společnosti v Hradci Králové.