10 samyc ☺ aneb kometární okénko

Počasí v září příliš nespolupracuje, ale i tak se dá docela slušně pozorovat. Dnešní ranní kometární session byla již mojí sedmnáctou v tomto měsíci. V plánu bylo během hodinky a půl před svítáním potvrzení dvou nových vlasatic pozorovaných naposledy z Polska, nakonec z toho byla ale hned desítka ulovených komet.

Ani nepamatuji, kdy se mi naposledy vyšplhalo mé pesimistické SQM-L doma na zahradě přes 21,0 MSA. Muselo to být někdy na jaře. Dnes ukazovalo hned 21,1, možná i díky tomu, že jsem si vypnul nejbližší lampu veřejného osvětlení.

První se mi do hledáčku dostala 205P/Giacobini, kterou jsem pozoroval ve štítu Oriona s Honzou z Bolky v polských Jizerkách minulý týden. Dnes jsem si potvrdil, že to nebyl přelud, kometa je opravdu hezky jasná a je vidět už i v malých přístrojích. Možná se mnou MaG nebude souhlasit, ale za malý přístroj považuji vše s průměrem do půl metru :þ

Zatímco na první kometu bylo vhodnější větší zvětšení (230×), na 88P/Howell je určitě lepší co nejmenší, neboť je velmi difúzní. Stále je ale slušně viditelná, chce to jen dobrou oblohu.

Nejlépe viditelnou kometou je nyní C/2014 S2 (PANSTARRS). Celou noc nezapadá, je velmi jasná, i když začíná trochu ztrácet centrální kondenzaci (DC=4). Už při 135× přímo praští do očí.

Slabší, ale stále hezky pozorovatelná je druhá PanSTARRSka – C/2013 X1 (PANSTARRS), která je nad ránem vysoko ve Vozkovi. Není ani nutné to moc oroštovat, zjeví se na první pohled.

Třetí jmenovkyně – C/2014 W2 (PANSTARRS) – v sousedním souhvězdí Rysa je už větší duchařina. Díky dobré poloze v blízkosti zenitu se ale po naložení 230× zjevila v 40 cm dobsonu i ona.

Opodál v Žirafě se nachází nejslabší vlasatice z dnešního přehledu – C/2013 V4 (Catalina). Už jsem ji zkoušel dříve, ale až teprve nyní se mi ji podařilo spolehlivě ulovit, když jsem ji při 288× chvílemi bočně zahlédl. Znamená to, že už je jasnější než 15 mag. Zalogoval jsem si ji jako moji 119. kometu. Určitě se k ní brzo ještě vrátím.

Nízko nad obzorem v Raku je hned trojice zajímavých kometek. Přímo Jesličkami v těchto dnech prochází nedávný skvost jižní oblohy kometa C/2015 G2 (MASTER). Dobu největšího lesku má už definitivně za sebou a byl jsem rád, že jsem ji vůbec vykoukal. Je slabá a difůzní, navíc nízko a v zodiakálním světle…

Mnohem snadnější je 67P/Churyumov-Gerasimenko, která si drží slušnou jasnost, a i když je také celkem difúzní, spatřit lze na první pohled, takže je to docela hezká „vypalovačka“.

To se naopak nedá říci o nedaleké 141P/Machholz, pro kterou více sedí slovo duchařina. Hledá se ale snadno i na rozednívající se obloze díky nedaleké přítomnosti jasné Venuše.

Na závěr jsem si nechal další periodickou kometu, a to 19P/Borrelly. Nachází se v Malém lvu, který nad ránem zatím nevystupuje příliš vysoko. Avšak začínal už nautický soumrak a obloha rychle světlala. Na její pozici jsem přesto něco tušil, potvrzení si ale nechám raději až na příště.

Dnešního vstávání ve 4 ráno rozhodně nelituji. Ani těch pouhých 5 stupňů nad nulou nevadilo. Jasno bylo přesně na tu dobu, co jsem potřeboval. Po sbalení Almary se zatáhlo a přišla i mlha do údolí. Věřím, že než začne definitivně kralovat Moonulák, ještě něco napozorujeme.

Vic KaL ◊!

Jeden komentář k “10 samyc ☺ aneb kometární okénko”

  1. Marek Biely Says:

    No, 10 komet během nějaké hodiny a půl si zaslouží respekt. Navíc ještě s tím, že všechny jsou slabší než 10 mag. Smekám. 🙂