Messiérovský (foto)maratón

Vic nám v předchozím článku krásně popsal své zážitky z pozorování v noci z neděle na pondělí 26./27. 3. 2017. Je to tak, že když umíte objekty Messiérova katalogu hledat zpaměti a máte k dispozici dobrou oblohu i vhodnou kombinaci dalekohledů, potom se maratón smrskne jen na krátkou procházku. Večer pochytáte končící zimní oblohu, pak se případně kocháte dalšími zajímavostmi a potom až skoro do rána můžete pospat. Asi hodinu nad ránem v klidu pochytáte zbytek a jenom za svítání vás potrápí objekty u nás nevystupující nad obzor. To je jeden z úhlů pohledu. Na druhé straně pokud si umanete, že když už nastala ta nejlepší noc za dlouhé roky a navíc noc na konci víkendu, což znamená se nevyspat do práce, pak máte plné právo u pojmu maratón zůstat. Budiž následující řádky inspirací i úctou všem astrofotografům, kteří neváhají věnovat úsilí ke zdokumentování objektů nejen Messiérova katalogu.

Messiérovský maratón 2017, mozaika vybraných objektů
Mozaika vybraných objektů z maratónu 2017  

I já jsem už před lety zkoušel fotografovat katalog pomocí fotoobjektivu a jen počasí mi zabránilo mít slušnou sbírku. Později jsem měl možnost to zkusit znovu na lepší montáži, byť opět s ručním hledáním. Samotné využití obyčejného vybavení pro mě vždy bylo výzvou a kdyby nebyl zákal a nebyl jsem nad ránem ve stresu z nedostatku času způsobeného obtížným hledáním v zemi nikoho (na obloze s málo orientačními hvězdami), snad bych i uspěl lépe, ale byl jsem šťastný, že lze i takto katalog dobře vyfotit. Navíc jsem konečně pokořil stovku, což je jinak při dobrém počasí a jen vizuálně, bez focení, celkem jednoduchý úkol. Nicméně pořád mi chyběly do sbírky některé objekty a navíc se nikdy nesešly dva důležité faktory. Během předchozích pokusů nebyla ideální noc a nebo noc nepřipadla na konec března, kdy jsou objekty vhodně rozloženy vůči Slunci.

Rok 2017 přinesl z tohoto pohledu malý zázrak, protože po dlouhých letech přišla taková noc a navíc se nerosila optika a bylo průzračno až k obzoru. A tak jsem sice stál před rozhodnutím se nevyspat a na druhé straně zažít opět ten pocit maratónu až do rána, kdy jste tak nabiti zážitky, že vlastně nemusíte jít spát. Přestože to nebylo lehké rozhodnutí, duše milovníka oblohy vyhrála a tak je na světě můj další pokus o nafocení katalogu. Protože mezitím jsem se dostal k vlastní nové montáži s možností automatického najíždění na objekty, zajímalo mě, jak moc takové vybavení usnadní fotografování a zvědavost jako taková převážila.

Merkur a Mars
Merkur a Mars na večerní obloze. Planeta Merkur byla za soumraku opravdu výrazná, až nás ta neobvykle výrazná hvězda na západě zaskočila. Nejlepší elongace Merkuru 2017 vychází zároveň na období, kdy je hodně jasný a navíc bylo dokonalé počasí.

Ano, i já jsem vlastně zlenivěl, ale nemyslím, že by to na obtížnosti úkolu něco změnilo. Pořád jsem musel korigovat nepřesnosti najíždění, přeci jen CG5 GT Adv na to není ideální, ale tuto noc fungovala nadprůměrně přesně. Dále jsem musel kontrolovat každý snímek, protože ne každá minutová expozice je dostatečně bodová. V určité fází periodické chyby prostě snímky nevyjdou. Musel jsem řešit, zda je pořád zaostřeno, již několikrát mě tento faktor zklamal. Nu a musel jsem nakonec řešit i problémy nečekané a pekelně obtížné, především s napájením, protože jsem se na maratón vrhl zcela bez přípravy a tudíž jsem neměl dost energie pro montáž a fotoaparát.

41P 26.3.2017 2015 V2 Johnson 26.3.2017
Komety 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák a C/2015 V2 (Johnson) byly skutečnými perlami této krásné noci. Jedna viditelná krásně i triedrem, druhá hezká v trochu větších dalekohledech.

Výsledek je zajímavý. skutečně se ukázalo, že lze takto mnohem snáze, bez extrémního tlaku a stresu večer a nad ránem, vyfotit všechny dostupné objekty (108 oficiálních), ale dokonce je dost času si vyfotografovat i jiné věci na obloze, například moje oblíbené komety, nebo některé krásné objekty, které vinou osudu nebyly do katalogu zařazeny, nebo jde o pěkné objekty, které jsou často okem slabší, ale fotograficky nádherné. Pokud bych neřešil problémy s napájením, dokonce bych měl čas se nejméně hodinu, možná i dvě vyspat. Právě proto si posledního výsledku tak považuji, byť k němu napomohla technika a perfektní počasí. Věřím, že zůstane hezkou vzpomínkou a inspirací těm, kdo si nebyli jisti, zda jejich vybavení je dostatečné (každá, i obyčejná technika je použitelná) a nebo si nebyli jisti, jak se připravit a jak postupovat. Proto součástí článku je i přehled objektů v pořadí, v jakém byly fotografovány.

Zde věřím, že laskavý čtenář ocení alespoň výše uvedenou vzpomínku textovou a první fotografie. S tím, jak bude níže přibývat seznam objektů a další fotografie, věřím, že se nebudete váhat ještě jednou stavit. Samotná kontrola a popis fotografií, natož jejich alespoň základní zpracování, to bude teprve maratón. Ne nadarmo se ví, že čas snímání bývá často kratší, než čas potřebný ke zpracování snímků.

Martin Gembec

Jeden komentář k “Messiérovský (foto)maratón”

  1. Antonín Hušek Says:

    Super. Je vidět, že po nocích nechodím sám :-) Díky za pěkný popis nočního dobrodružství pod hvězdami.