Kometární okénko – červen 2017

Ačkoliv se blíží slunovrat a noci jsou krátké a málo tmavé, na obloze se pořád něco děje. Na pomyslném kometárním nebi svítí v těchto dnech hned desítka vlasatic vizuálně dosažitelných malými dalekohledy. Pojďme si je představit, jak se nám jevily během posledních dvou jasných nocí z Jizerských hor.

Nejkrásnější je stále C/2015 V2 (Johnson). Rychle klesá k jižním deklinacím a v červnu prochází souhvězdím Panny. Je velmi jasná, velká, s kondenzovanejším středem a náznakem chvostíku. Viditelná je i v malých triedrech, ale snese i velká zvětšení.

Proti ní ještě nedávno skvělá 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák je už téměř neviditelná. Na bohatém hvězdném pozadí v Hadonoši lze sotva rozpoznat slabý difúzní flíček. Pro tento návrat jsou její dny sečteny.

Stejně tak končí viditelnost dvou dalších periodických komet. 315P/LONEOS se úhlově blíží ke Slunci a 71P/Clark se začíná topit v sajrajtu nízko nad jižním obzorem. První je už celkem slabá i pro 400mm dobson, ale ta druhá je stále pěkně viditelná a dá se snadno najít pod Antarem (α Sco).

Ve Štíru se nachází ještě 65P/Gunn, ale ta je také na hranici viditelnosti. Díky tomu, že je slabá a nevystupuje příliš vysoko, je to spíš pěkná duchařina. Vidět ale ještě ve čtyřstovce je.

Lépe na tom jsou dvě nové kometky. C/2015 O1 (PanSTARRS) byla už viditelná o minulém novu a od té doby ještě zjasnila, do vizuálního dosahu se dostala i C/2016 M1 (PanSTARRS). První je v Herkulu, druhá v Drakovi, takže uprostřed noci pěkně vysoko, téměř v zenitu. Na jizerskohorské obloze (SQM-L 21,3) při 230násobném zvětšení s dosahem přes 15,5 mag to byla včera pro Almaru parádní lahůdka.

Poprvé od výletu na Edelweissspitze resp. od slavné silvestrovské noci se podařilo pozorovat i dvě ranní kometky, konkrétně C/2016 N4 (MASTER), co prolétává kolem Galaxie v Andromedě, a C/2015 VL62 (Lemmon-Yeung-PanSTARRS), která je nyní k nalezení kousek od Algenibu (γ Peg). Nejsou to rozhodně ale žádné vypalovačky, zejména poslední zmíněná už trpí světlající oblohou za svítání.

Ještě hůř na tom je ale jinak velmi jasná C/2015 ER61 (PanSTARRS). Ta se ukáže ve dvě ráno (SELČ) velmi nízko nad obzorem v Beranu a i když má kolem 8 mag, je to i pro čtyřicítku cokoliv jen ne snadný objekt. Vykoukat se ale dá, chce to jen trefit správný okamžik, kdy už vystoupí nad zákal a ještě není příliš světlo.

Není snad ještě všem jasným nocím konec. Asi se jen tak hned nebude opakovat předminulá noc, kdy se dalo nakládat zvětšení i 500×, ale i za průměrného seeingu je po setmění na našich horách opravdu krásně.

Tak někdy zase na vykoukanou!

Vic KaL ◊!

Odpověď