Kulový spodek po Chorvatsku

Moc nesnáším vedro, ale průměrně jednou za dva roky se nechám ukecat a vyrazím v létě do Chorvatska. Obvykle strastiplnou cestu autobusem kompenzuje vidina šnorchlování v Jadranu přes den a jasná, relativně tmavá, obloha nad ním v noci.

Astronomický nádech tentokrát měla již cesta na jih – když jsme nad ránem zastavili na odpočívadle před tunelem skrze pohoří Biokovo, pozoroval jsem Venuši v Hyadách a Měsíc v poslední čtvrti. První noc na pobřeží byla polojasná, kochal jsem se tudíž pouze pohledem bez dalekohledu – vidět celého Štíra a oblak Mléčné dráhy ve Střelci v okolí hvězdy Alnasl, se neomrzí nikdy. Do detailu jsem mohl studovat i druhý lalok Mléčné dráhy odštěpený v Labuti a končící v Býku Poniatowského. Další dva dny panovala Bóra, známý balkánský padavý vítr vanoucí z pevniny na moře. Zatímco lidem na pláži brala lehátka a v terasách restaurací kácela slunečníky, odfoukla zbytky oblačnosti od pobřeží. Jak by ne, v nárazech dosahovala rychlost větru až 65 uzlů. Vyrazil jsem tedy na „kulového spodka“ jak se říká lovu kulových hvězdokup v letních souhvězdích, které bohužel u nás nevystupují moc vysoko nad obzor. Tady je díky zeměpisné šířce 43° šance spatřit objekty, od nás neviditelné.

V roce 2013 jsem zde za extrémně průzračné noci spatřil binokulárem Fujinon 16×70 celkem 61 kulových hvězdokup. Rekord jsem chtěl překonat o dva roky později, kdy jsem přijel vybaven binarem 20×88, ale podmínky mi nepřály – na poloostrově Pelješac panoval rozsáhlý lesní požár, který jednak osvětlil jižní obzor rudou září a také jej zahalil do hustého dýmu. Tentokrát sice hoří také, ale na druhé straně u Splitu. Letos jsem do kufru přibalil malý achromatický refraktor Omegon 90/500 mm a k němu TV Nagler 17 mm, Baader Morpheus 9 mm a na planety orthoskopický Eudiascopic 3,8 mm. K rychlým přehlídkám oblohy a dennímu sledování okolí ještě malý triedr Kowa 8×30. Ten se mimořádně osvědčil při brouzdání Mléčnou dráhou – zorné pole 7,5° umožnilo prohlížet nejrůznější zákoutí temných mlhovin, střídajících se s jasnými ostrovy světla, rozpadajícími se na myriády slabých hvězd. Tento kapesní přístroj, malý rozměry, ale velký svým přínosem, ukázal také většinu Messierových objektů. Byl jsem vcelku překvapen, kolik hvězdokup i mlhovin je zde vidět neozbrojeným okem – bez problémů jsem spatřil např. M5, M6, M7, M8, M11, M16, M17, M20, M22, M24, ale třeba i NGC6633 nebo IC4756 a IC4665. Svým výkonem překvapil i levný achromat Omegon 90/500 – s oběma širokoúhlými okuláry (zv. 30× a 55×) kreslil perfektně až do krajů zorného pole, neztratil se ani při pozorování planet. Zatímco Jupiter nad pevninou měl zvečera obvykle dost špatný seeing, že jsem sotva rozeznal rovníkové pruhy, obrázky Saturnu nad mořem byly natolik klidné i při 130×, že jsem litoval absence barlowu. No a jak dopadl kulový spodek? Díky většímu zvětšení se mi podařilo detekovat i některé slabší a úhlově menší kulovky, u kterých mám v pozorovacím deníku z roku 2013 poznámku negativní, takže můj rekord se zvýšil na 67 kulových hvězdokup. Přesto zůstává pár nerozlousknutých restů. Myslím, že další výzvou je dovézt 16“ dobson na Lastovo.

Aleš M.

4 komentářů k “Kulový spodek po Chorvatsku”

  1. PetrK Says:

    Pěkný astro výlet. Možná je pohodlnější jet autobusem, kochat se krajinou a podřimovat, než víc jak deset hodin řídit auto.

    Jen mi vrtá hlavou jaký cestovní stativ unese pětikilový binar 20×88 nebo zvětšení 130x Omegonu?

  2. Aleš Majer Says:

    K dotazu:
    Binar 20×88 jsem používal na skvělé polovidlicové montáži eLLe Tecnosky (http://www.teleskop-express.de/shop/product_info.php/language/en/info/p9121_Tecnosky-eLLe-Altazimuth-Mount.html) posazené na stativu Velbon Sherpa. S nízkým skládacím campingovým křesílkem stačí vysunout pouze prostřední část nohou a stabilita je dostatečná. Mimochodem ta polovidlice hraničně unese i binar APM APO 100 mm, samozřejmě na bytelnějším stativu. Letos jsem měl sebou stativ Manfrotto 475B (https://www.oehling.cz/manfrotto-475b-stativ-digital-pro), který se akorát vešel diagonálně do kufru a na něm kulovou hlavu Benro B5 (https://www.oehling.cz/benro-b5#product-tabs=tab-popis), kterou při uchycení dalekohledu používám v ALT-AZ módu, tady vyklopenou o 90° do strany. Pak lze pohodlně nastavit přítlaky tak, že pohyb je maximálně plynulý v obou osách i při velkých zvětšeních. Samozřejmě to funguje pro krátké tubusy do cca 0,5 m délky.

  3. Pavel krausp Says:

    Uz jste si koupil nejaky dalekohled misto bigbinocularu omegonu 150 nighstar? s pozdravem spokojeny astro amater Krause

  4. Aleš Majer Says:

    Ano, přešel jsem na menší, lehčí a hlavně mobilnější APM APO 100 mm v 90° verzi (http://www.apm-telescopes.de/en/binoculars/giant-binoculars-100mm-aperture-more/apm-100-mm-90-ed-apo-binocular-125-eyepiece-sockets.html).

Odpověď