Rozloučení s 2016 M1 + PPK

V noci na dnešek byla asi posledni možnost spatřit z našich končin v současné době nejhezčí kometu C/2016 M1 (PanSTARRS). S jasností kolem 9 mag to není sice žádná superstar, ale je tu s námi už celý rok, tak bylo potřeba se s ní důstojně rozloučit. Odchází dělat radost na jižní oblohu a nám se už neukáže.

Vyrazil jsem proto z večera do lůna Jizerek, abych tam strávil příjemnou pozdně jarní noc. Bohužel se tentokrát nikdo nepřidal, ale samota hor má také své kouzlo. Čas loučení měl nastat až nad ránem, tak byl prostor i pro jiné vlasatice a další objekty hvězdného nebe.

Překvapily slušné podmínky, zejména výborný seeing, takže části noci jsem průběžně dedikoval planetám, kterým se jinak s 16″ dobsonem moc nevěnuji. Kolikrát za rok se ale dá použít zvětšení 400× jako tentokrát? Venuše sice brzo večer zapadala, ale na Jupiteru právě přecházela Velká rudá skvrna, Saturn nabídl kromě svých běžných měsíčků ještě jeden falešný v podobě přimknuté hvězdičky 9,5 mag a Mars s výraznou jižní polární čepičkou se také nedal nad ránem zahanbit.

Na kometárním nebi jsou zvečera stále patrné, i když dost s obtížemi, C/2016 N6 (PanSTARRS) a C/2016 R2 (PanSTARRS). Obě jsou nízko v souhvězdí Rysa a rysí zrak je potřeba i na jejich spatření. Snadnější je C/2015 O1 (PanSTARRS) ve Velké medvědici, i nakonec jinak celkem slabá C/2017 M4 (ATLAS) v Herkulovi, která těží se své polohy téměř v zenitu. Pěkně nám zjasňuje 21P/Giacobini-Zinner, jen se stále proplétá bohatým polem Mléčné dráhy v Labuti.

Ale zpět k oslavenkyni z bohaté rodiny PanSTARRS. Tu jsem poprvé zalogoval prakticky přesně před rokem (18. 6. 2017) jako svoji 158. kometu. Nyní se s ní tedy s dobrými 30 záznamy v deníčku loučím. Dnešní noci během své kulminace po druhé hodině ranní SELČ vystoupila již jen 4,5° nad ideální obzor, takže rozhodně nešlo o snadné pozorování. Vykoukat se ji ale nakonec podařilo, i když nedaleká kulová hvězdokupa M70 nebo i NGC 6652 byly proti ní úplné vypalovačky. Kometa je totiž o něco slabší, ale hlavně difúznější než zmíněné objekty hlubokého vesmíru.

A co znamenají ta divná tři písmena v titulku? Na úplný konec jsem si nechal zajímavé setkání planety, planetky a komety v souhvězdí Vodnáře. Do jednoho zorného pole o průměru půl stupně se totiž v těchto dnech vejde Neptun, planetka (27) Euterpe a kometa 37P/Forbes. S jasností na tom je papírově nejlíp plynný obr (7,8 mag), následovaný velkým šutrákem z hlavního pásu (11,9 mag) a periodicky se vracející ledovou hroudou (~13 mag). Jak už to tak bývá, kometa byla z nich samozřejmě nejobtížnější. Na rozednívající se obloze bylo potřeba pro spatření použít většího zvětšení (177×) a i pak to byla celkem duchařina. Ale podařilo se, a tak přibyl na mém kontě už 180. kometární úlovek, což přineslo do jinak celkem chladného rána (3 °C) další hřejivé radostné chvíle.

Noci jsou nyní krátké – sotva se po půlnoci setmí, už se zase ve dvě rozednívá. Obloha nad jihem a v zenitu (SQM-L 21.35 MSA) je ale stále použitelná, takže nemá smysl sedět doma, když je na horách tak krásně.

Vic KaL ◊!

 

Odpověď