Kometární okénko – listopad 2018

Začala doba podzimních inverzí. Zatímco v Čechách se obvykle zatáhne nízkou oblačností, na Frýdlantsku nebo za horami v Polsku bývá jasno. Minulou noc jsem se po konzultaci s předpovědními modely rozhodnul prozkoumat nová stanoviště u našich severních sousedů a spojit to s celonočním pozorováním. Byla tam šance na slušnou oblohu od večera až do rána a také na bezvětří.

To se víceméně splnilo. Co ale až tak nevyšlo, byl seeing. Už dlouho nepamatuji tak mizerný. V zenitu to ještě docela šlo, ale nízko nad obzorem byl obraz zejména večer opravdu tragický. Podmínky tudíž oproti minulému novu v Rakousku diametrálně odlišné, ale i tak toho bylo k vidění dost.

Kometární menu nabízí v listopadu hned 15 položek a mezi nimi také tři nové kousky. Z této patnáctky si ale nůžeme již pár vlasatic pomalu vyškrtnout, protože končí jejich období viditelnosti, nebo prostě jen příliš zeslábly. Něco ale zbude a to pak určitě stojí za výlet pod tmavou oblohu. Vezměme to hezky popořadě.

Zkraje večera je potřeba si pospíšit. Kometa C/2018 L2 (ATLAS) totiž brzo zapadá. Ale stojí za to! V 18 hodin SEČ, kdy začíná ta správná noc, je už dost nízko v Hadonoši. Protože je ale slušně jasná (9 mag), dá se celkem snadno ulovit. Je samozřejmě potřeba mít kvalitní západní obzor, pokud možno bez rozsvícených polských skleníků.

Jen necelé tři stupně na jihovýchod od výše zmíněné krásky se nachází druhá ATLASka – C/2017 M4 (ATLAS). Platí pro ni to samé s tím rozdílem, že je slabounká (14,5 mag), takže z našich luhů a hájů už prakticky nepozorovatelná. Můžeme si ji tedy z jídelního lístku definitivně vyškrtnout, do Alp kvůli ní už asi nepojedeme.

Moc parády nepředvede ani trojice periodických komet kulminujících kolem sedmé hodiny večerní. Nejprve to je 78P/Gehrels v Kozorohu, která se drží stále kolem 14 mag a lepší už to asi nebude. Podobně na tom je 29P/Schwassmann-Wachmann u Vodnářova škopíčku. Ta, pokud nepředvede další outburst, bude v dalších dnech pozorovatelná jen obtížně. A nejhůře na tom je 48P/Johnson, která postupně slábne a navíc vystupuje jen 15 stupňů nad obzor. Máme tu tedy další kandidáty na vyškrtnutí z nabídky.

Chuť si ale můžeme spravit hned v zápětí na jiných dvou periodických vlasaticích, na které je nejlepší si vyšlápnout tak hodinku před půlnocí. Mám na mysli zejména krásnou a výraznou (9 mag) 64P/Swift-Gehrels proplouvající Andromedou pod známou galaxií M31. To je v současné době největší chuťovčička na obloze. Má hezkou velkou kruhovou difúzní komu s jasnějším středem a je vidět i nádech do zelena.

Kometa 64P (vpravo dole) s galaxií v Andromedě 8. 11. 2018 © Pavel Růžička

Papírově jasnější (8 mag) je 46P/Wirtanen. Jenže ta zatím váhavě přešlapuje na deklinaci −33° v souhvězdí Pece, než se vydá na raketovou dráhu vzhůru do příznivějších poloh. Zatímco borci v Austrálii na ní berou obyčejné triedry, u nás potřebujeme pořádné kanóny, abychom ji v sajrajtu na obzoru vůbec spatřili. A o 20′ komě si také můžeme nechat zatím jenom zdát. Ve 400mm dobsonu byla minulou noc sotva vidět nad špičkami smrků centrální jasnější oblast. Chce to bezesporu lepší (alpské) podmínky.

Zatímco 46P zazáří už letos v prosinci a stane se zřejmě kometou roku 2018, objekt s označením C/2017 T2 (PanSTARRS) se v plném světle předvede až v roce 2020. Již nyní se ale tuto prozatím slaboučkou kometku můžeme pokusit ulovit v našich malých přístrojích (s průměrem objektivu do půl metru). Minulou noc jsem ji odhadl na 15,5 mag, tedy zatím nic, o čem bych se měl dlouze rozepisovat.

Pro menší kukátka je k dispozici ale pěkná periodická vlasatice 38P/Stephan-Oterma. Není tak výrazná jako 64P, ale moc ji nechybí. Viditelná je i v triedrech, ale hezčí je ve větších aperturách. Očekávejte opět relativně velkou kruhovou difúzní komu bez výrazné středové kondenzace. Prostě takový nebeský škraloup. Pohybuje se celkem svižně Blíženci nedaleko známé planetární mlhoviny Eskymák (NGC 2392).

To už jsme se ale dostali k ranním objektům, na které je nejlepší dát si budíka na čtvrtou hodinu. Nebo nechodit vůbec spát. Doposud letošní nejhezčí kometa se s námi loučí. Je to samozřejmě 21P/Giacobini-Zinner. Výrazně zeslábla (12 mag) a navíc rychle odchází na jižní oblohu. Poslední šance na spatření je tak v těchto dnech. Nachází se v „střapečku“ na konci ocasu Velkého psa (otevřená hvězdokupa Cr140), takže pro našince už velmi nízko. V 16″ Almaře jsem ji ještě vyduchařil, ale nic snadného to nebylo.

Oproti tomu je C/2016 N6 (PanSTARRS) v hlavě Hydry celkem snadný cíl. S jasností kolem 12 mag možná někoho úplně nenadchne, ale rozhodně neurazí. Je maličká a kondenzovaná, takže si nechá naložit i větší zvětšení, ale už při 200× je dobře patrná, bočně trvale udržitelná. Stojí za to si ji vychutnat, protože dál budou už následovat jen maximální duchařiny.

A začal bych s pomalu se klubající 60P/Tsuchinshan ve Lvu. Odhadl jsem ji na 15,3 mag, ale má naději, že během zimy zjasní někam ke 14 mag, takže by měla být relativně snadným cílem. Podobě slabá je nyní i nedávno objevená C/2018 A3 (ATLAS). U ní je prognóza nejvyšší jasnosti teď v zimě ale jen kolem 15 mag. Šel jsem na ni se zvětšením 383×, aby se přestala schovávat mezi galaxiemi ve Velké medvědici.

A další dvě to mají zřejmě už za sebou. U C/2016 R2 (PanSTARRS) jsem se musel dlouho přemáhat, abych tam něco spatřil, u C/2015 O1 (PanSTARRS) nepomohlo už nic. I tak je listopadová sklizeň hojná a my se snad můžeme těšit na prosincové hody. Snad bude počasí kolem novu opět přát. Do té doby na vykoukanou.

Vic KaL ◊!

3 komentáře k “Kometární okénko – listopad 2018”

  1. Aleš Majer Says:

    Pár postřehů ke třem nejjasnějším současným kometám. Asi nejhezčí na pohled je 64P, která se díky své poloze na obloze (And) nachází večer téměř v nadhlavníku a dá se bez problémů najít i na příměstské obloze v triedru 15×70. Binar 100 mm se zvětšením 60x ukáže velmi pěknou kometku pravidelného kruhového tvaru s výraznou centrální kondenzací. Pohled 16“ dobsonem při 76x z nadmořské výšky 1400 m za inverze v Krkonoších je parádní. Slábnoucí 38P je na příměstské obloze také v dosahu 100mm binokuláru, jako slabá nepravidelná mlžinka a naopak téměř bez DC. Nic zajímavého nepřinese ani pohled větším přístrojem. Samostatnou kapitolou je 46P, která je sice jasná, ale momentálně velmi nízko nad obzorem i v době své kulminace (For). Podařilo se mi ji spatřit 1. 11. triedrem 15×70 z Dobré Vody u Jablonce n. N., kdy panovala příznivá situace a obloha byla výjimečně průzračná až k obzoru. Několik následujících polojasných nocí jsem ji zkoušel neúspěšně opět vyhledat i binarem, ale díky zákalu nebo vysoké oblačnosti se mi to nedařilo. Včerejší výjimečný večer na Vrbatově boudě ji však ukázal v plné kráse. Díky silné inverzní vrstvě oblačnosti zmizely světla z údolí i oranžové čepice nad obzorem a souhvězdí Pece se krásně rýsovalo nad jihem. Kometa byla bez problémů viditelná v malém triedru Canon 10×30 a díky stabilizaci obrazu i pohodlně z ruky. Pohled přes 16“ při zv. 76x byl úchvatný (až na polohu při pozorování téměř vleže…). Kometa je opravdu velká s neohraničenou komou průměru téměř 0,5° a nevýraznou centrální kondenzací.

  2. Martin (Spaca4y AF) Says:

    Výborný článek jako vždy. 😉 V neděli 11.11. jsem si chtěl k svátku ulovit kometu C/2018 L2 Atlas, ale nepodařilo se mi to. Obloha byla příliš světlá v západním směru, asi také vlivem vlhkosti. Krásná byla konjunkce Saturnu a Měsíce a hlavně 64P opravdu jasná. Určitě mé nejlepší pozorování této komety.

  3. Vic Says:

    L2 potřebuje opravdu čistou oblohu, takže nejlépe na ni vyrazit do hor. Teď ale rozhodně doporučuju si dát budíka na 5 ráno a kouknout do Panny na C/2018 V1 (Machholz-Fujikawa-Iwamoto). Je to fakt pecka! Krásně jasná a kondenzovaná, že bude vidět i z města. Jen brzo zmizí z oblohy, tak je potřeba si pospíšit. A ranní pozorování určitě zpestří i vycházející Venuše se Spikou.

Odpověď