Kometa roku 2018

Je tu opět Silvestr, je znovu čas bilancovat. Už tradičně přinášíme souhrn toho, co se během jednoho oběhu Země kolem Slunce událo na kometárním nebi. A na závěr opět vyhlásíme miss. Pojďme se tedy podívat, jakých bylo těch uplynulých 365 dní z pohledu amatérského lovce komet. Snese rok 2018 srovnání s přechozími léty?

☄ 21P/Giacobini-Zinner, 7. 8. 2018 © Pavel Růžička

Určitě ano. I když je klesající tendence v posledních letech zřejmá, stále byl rok 2018 na komety bohatý a bylo na co koukat. Z celkových 266 pozorovacích nocí jsem letos věnoval aspoň část kometám ve 157 případech. V tomto směru tedy došlo k navýšení proti roku 2017, a to zejména díky hezkému počasí během jara i podzimu a nakonec i pestré kometární nabídce. Dohromady mám v databázi 552 záznamů, z toho 511 pozitivních a pak 41, kdy kometa spatřena z rozličných důvodu nebyla (buď byla ještě/už příliš slabá, nebo nebyly vhodné podmínky). Při těchto více než pětistechpadesáti pozorováních bylo cílenoi 286× na krátkoperiodické (P/) a ve 266 případech na komety s delší dobou oběhu (C/). V počtu jedinců jsou na tom ale lépe ty, které se už jen tak nevrátí, těch bylo 18, versus 16 očíslovaných periodických. Dohromady jsem tedy za rok viděl 34 kousků, z čehož rovných 20 bylo úplně nových. Proti loňsku tedy mírný pokles, ale čísla to jsou, myslím, stále slušná. Vezměme to nyní hezky chronologicky.

Začátek roku je vždy ve znamení dobíhajích komet z předešlého období. V lednu jsme si moc hezkých nocí neužili, ale stihli se aspoň nedaleko Polárky rozloučit s kontroverzní C/2017 O1 (ASASSN). Dál jsme mohli obdivovat hezkou C/2017 T1 (Heinze) a také C/2016 R2 (PanSTARRS), která se dala pozorovat defacto celý rok. Slušné vyhlídky měly také téměř po celou dobu viditelné C/2016 N6 (PanSTARRS) nebo C/2015 O1 (PanSTARRS), naopak C/2016 A1 (PanSTARRS) byla pěkná slabotinka. Silně difúzně se pak tvářily tou dobou nad ránem viditelné dvě periodické – 62P/Tsuchinshan a 24P/Schaumasse.

V únoru nás překvapilo nečekaně velké množství jasných nocí a k výše uvedeným vlasaticím přibyly dvě další – 185P/Petriew a C/2017 K6 (Jacques). A po konjunkci se Sluncem se vrátila i pěkná C/2016 M1 (PanSTARRS), kterou jsme dobře znali už z minulého roku, ale to nejlepší předvedla nakonec až letos, když jsme se s ní loučili. Díky pěknému počasí jsme nakonec měli nádherné zimní kometární hody.

☄ 64P/Swift-Gehrels (vpravo dole) u galaxie M31, 8. 11. 2018 © Pavel Růžička

Jarní měsíce ale pak už moc bohatou úrodu nepřinesly. Na obloze se toho tou dobou moc nedělo, takže byl vůbec úspěch, že se podařilo vyduchařit aspoň dvě extrémně slabé kometky – 74P/Smirnova-Chernykh a C/2017 T3 (ATLAS). Ani jedna z nich nedosáhla tou dobou na 15 mag, i když druhá jmenovaná pak zjasnila v půlce roku až do dosahu binokulárů, což jsme si ale my na severu nemohli už bohužel užít.

O nic lépe jsme na tom nebyli ani v květnu. Během sice už teplejších, ale zase mnohem kratších nocí se kromě několika věrných dlouhodobě pozorovatelných kousků podařilo ulovit už jen spíše slabší C/2017 M4 (ATLAS), 364P/PanSTARRS a C/2018 EF9 (Lemmon). Tu poslední ale jen díky nečekanému chvilkovému zjasnění.

S příchodem léta se ukázala úžasná 21P/Giacobini-Zinner. V červnu byla ještě slabounká, ale v dalších měsících postupně zjasňovala, že byla viditelná i v pidibinárku 2×54, a nakonec ukázala i pěkný malý chvostík, když procházela zajímavými kouty naší oblohy. Dala se dlouho pozorovat v triedrech a s 87 záznamy se nakonec stala nejokukovanější kometou roku. Zahájila období přehršle periodických vlasatic s nízkými čísly, což jsou vesměs interesantní historické kousky. Další v pořadí totiž byla 37P/Forbes, ke které se v červenci přidala 48P/Johnson a 66P/du Toit. Tuto hegemonii se podařilo narušit jen krásné a nakonec i velmi jasné C/2017 S3 (PanSTARRS) a možná i C/2018 N1 (NEOWISE), které však trochu uškodilo, že se pohybovala jen velmi nízko.

☄ C/2017 S3 (PanSTARRS), 3. 7. 2018 © MaG

K plejádě „péčkových“ ranních komet se v srpnu přidaly vybuchující 29P/Schwassmann-Wachmann, v září pak navíc ještě 38P/Stephan-Oterma, 46P/Wirtanen, 64P/Swift-Gehrels a 78P/Gehrels, takže bylo možné během jedné noci z astronomického ráje vidět hned desítku takových potvor. Druhá půlka roku tak vypadala opravdu velice nadějně.

A krásné babí léto naděje umocnilo. Podzim vyšel náramně a ačkoliv se objevila jen jedna nová a mimochodem i celkem pěkná kometa – C/2018 L2 (ATLAS), bylo radost sledovat, jak ostatní zjasňují a předvádějí se v tom nejlepším světle. A když se znovu pozoruje z nejlepšího místa, co máme v dosahu, pak se ta radost ještě násobí.

S příchodem zimy a inverzí se objevilo i několik nových kometárních objektů. V listopadu to byla prozarím slaboučká C/2017 T2 (PanSTARRS), která se ale snad důstojně předvede v dalších letech, a o nic výraznější 60P/Tsuchinshan123P/West-Hartley a C/2018 A3 (ATLAS). Nebyla to opravdu žádná hitparáda, když víceméně všechny se pohybovaly na hranici vykoukatelnosti v 16′ dobsonu.

Pak ale přišlo to, co nikdo nečekal. 7. 11. byla objevena třemi amatéry (a dokonce i vizuálně) nová výrazná kometa C/2018 V1 (Machholz-Fujikawa-Iwamoto) a díky příhodnému počasí jsme ji mohli krátce po objevu spolu s dalšími jasnými kousky pozorovat i my.

☄ C/2018 V1 (Machholz-Fujikawa-Iwamoto), 11. 11. 2018 © MaG

Prosinec pak byl jednoznačně ve znamení okem viditelné 46P/Wirtanen, ale také i špatného počasí, kvůli kterému se bohužel nepodařilo pozorovat další novou jasnou amatérskou kometu C/2018 Y1 (Iwamoto). Tím se tedy rok uzavřel.

☄☄☄

Pro přehlednost jsem všechna pozorování shrnul do následující tabulky. Ve druhém sloupci je celkový počet pozorování v tomto roce, třetí a čtvrtý obsahují číslo s počtem pozitivních resp. negativních záznamů, v pátém je uvedena přibližná magnituda v době největšího lesku. A poslední pak ukazuje pořadové číslo v mém seznamu kometárních trofejí.

Kometa Celk. Poz. Neg. Mag. Vic#
C/2017 O1 (ASASSN) 2 1 1 11,5  
C/2017 T1 (Heinze) 10 10 0 8,2  
C/2016 R2 (PanSTARRS) 40 38 2 9,8  
C/2016 A1 (PanSTARRS) 6 4 2 13,4  
C/2016 N6 (PanSTARRS) 44 44 0 11,2  
62P/Tsuchinshan 6 4 2 10,6  
C/2015 O1 (PanSTARRS) 53 52 1 12,1  
24P/Schaumasse 4 3 1 11,2  
185P/Petriew 9 8 1 10,4  
C/2017 K6 (Jacques) 5 4 1 12,2 173
C/2016 M1 (PanSTARRS) 17 16 1 7,6  
C/2015 V1 (PanSTARRS) 1 0 1 15,3  
C/2017 T3 (ATLAS) 5 2 3 8,7 174
74P/Smirnova-Chernykh 1 1 0 14,8 175
C/2017 M4 (ATLAS) 37 35 2 13,5 176
364P/PanSTARRS 4 3 1 11,0 177
C/2018 EF9 (Lemmon) 4 3 1 11,8 178
21P/Giacobini-Zinner 87 82 5 6,6 179
37P/Forbes 14 11 3 10,3 180
C/2017 S3 (PanSTARRS) 18 18 0 6,7 181
48P/Johnson 16 15 1 9,6 182
C/2018 N1 (NEOWISE) 9 9 0 8,3 183
66P/du Toit 6 2 4 9,7 184
29P/Schwassmann-Wachmann 21 20 1 10,2  
64P/Swift-Gehrels 45 44 1 8,2 185
38P/Stephan-Oterma 32 31 1 9,0 186
78P/Gehrels 9 8 1 12,9  
46P/Wirtanen 26 24 2 3,4  
C/2018 L2 (ATLAS) 5 5 0 9,1 187
C/2017 T2 (PanSTARRS) 2 2 0 15,0 188
60P/Tsuchinshan 4 4 0 12,8 189
C/2018 A3 (ATLAS) 3 2 1 15,1 190
C/2018 V1 (Machholz-Fujikawa-Iwamoto) 5 5 0 7,7 191
123P/West-Hartley 2 1 1 14,8 192
           
Celkem 552 511 41    

Rok to byl tedy na komety docela bohatý a navíc nesmírně zajímavý. V počtu odpozorovaných komet jsem se zastavil na čísle 192. Do dvoustovky tedy už moc nechybí. Která bude ta jubilejní, to se teprve uvidí. Rok 2019 nebude asi příliš kometám nakloněn, ale nechme se překvapit. Ještě chvíli tu s námi bude okem nebo triedrem viditelná 46P/Wirtanen. Uvidíme, jestli se podaří během zimy ulovit výše uvedenou mršku s označením C/2018 Y1 (Iwamoto). Na polovinu roku vypadá nadějně C/2018 N2 (ASASSN) nebo C/2018 W2 (Africano). A pak se vrátí i několik periodických vlasatic, mezi nimi například 68P/Klemola, kterou jsem ještě neviděl.

☄ 46P/Wirtanen, 28. 11. 2018 © MaG

Tramtadadá! Vyhlásíme výsledky! Kometou roku 2018 je bezesporu 46P/Wirtanen. Už dlouho jsme tu neměli tak jasnou a okem viditelnou vlasatici. Úspěšných pozorování u ní mám sice jen dva tucty, ale i tak to stálo za to. Škoda že se trefila do období roku, kdy bývá dost ošklivo. Předpokládám, že zabojuje i napřesrok.

Druhé místo a korunka pro první vicemiss náleží nejsledovanější a mé 179. kometě 21P/Giacobini-Zinner. Vlastně jako jediná předvedla to, na co jsou komety pyšné, tedy ohon. Byla to opravdu poctivá vlasatice se vším všudy. Bude mi chybět.

Ale kterou zvolit na pomyslný bronzový stupínek? Kandidátů je totiž více. Zkraje roku hezky svítila C/2017 T1 (Heinze), pěkně se nakonec vybarvila C/2016 M1 (PanSTARRS) a překvapila i C/2017 S3 (PanSTARRS). 64P/Swift-Gehrels a 38P/Stephan-Oterma nám krásně září doposud a také určitě nezklamaly. Kdyby C/2018 N1 (NEOWISE) a C/2018 L2 (ATLAS) nebyly tak proklatě nízko, také by mohly zabodovat. Na třetí místo ale nominuji nakonec s přihlédnutím k jejím objevitelům nečekaný nález z konce roku, a tím je samozřejmě C/2018 V1 (Machholz-Fujikawa-Iwamoto). Jen víc podobných příjemných překvapení!

A je dobojováno. Jak hodnotíte vy letošní kometární nadílku? Která se vám líbila nejvíc? Užili jste si letošní kometobraní? Podělte se s námi jako obvykle v komentářích…

Rok 2018 je za námi, ať žije rok 2019!

Vic KaL ◊!

PS: Doufám, že se příští rok fotiči z KaLu trochu pochlapí a bude k dispozici více pěkných fotek do Kometárních okének… :þ

 

******************

MaG dodává:

Tak tohle je opět krásný souhrn a ukázka pozorovatelské vyspělosti. Vždyť první stovku dal Vic do roku 2014 a druhá už se nachyluje za pět let. Když psal Vic článek K100, doplnil jsem:

Vic mě donutil se podívat do svého archivu fotografií a s úžasem jsem zjistil, že jsem již na konci roku 2013 dosáhl fotoK50. Letos přibylo dalších 6 komet. Pozoruhodný je rok 2007, kdy jsem našel 9 nově fotografovaných komet. Za celou historii jsem zatím pouze kometu 2P a kometu 96P fotil dvakrát v různých návratech. Takže pokračuji v druhé fotoK50 a doufám, že se do roku 2020 objeví dost komet, které budou stát za fotku.

Od té doby jsem na tabulku na disku zapomněl a dál nechal plynout čas a dál si užíval občasného focení komet. Jak se ukázalo, bylo to období plodné a byly i noci, kdy se dalo vidět čtyři nebo pět opravdu pěkných komet, ale byla i noc, kdy jsem vyfotografoval (bez ohledu na krásu) dokonce sedm komet. Jasně, co je to proti žním, které pořádá Vic prakticky noc co noc, ale ono fotografovat kdejakou slabou mršku prostě dosud nepatřilo mezi něco, o co bych stál. A tak je vlastně můj seznam sice chudší, ale často obsahuje snímky opravdu pěkných komet.

Tabulku přikládám k nahlédnutí jako odkaz.

Ke konci roku 2014 jsem měl nafotografováno 58 komet. A jak to vypadá na konci roku 2018? Zastavil jsem se už na čísle 78. Navíc jsem kometu 2P/Encke fotografoval už ve třetím různém návratu, komety 41P, 45P, 46P, 81P a 96P ve dvou různých návratech. Fotografoval jsem komety ve dne, za soumraku i v noci. Z okna domova, z města i z odlehlých oblastí. Myslím, že jsem měl na pěkné něbo něčím mimořádné komety docela štěstí. A teď je tu tedy přede mnou další zajímavá výzva. Dotáhnout svoje fotografické K100.

Na závěr roku jsem se vrátil k zajímavé modré kometě C/2016 R2 (PanSTARRS) a složil ji spolu s Plejádami. Ještě to není dokonalé, ale splácím tím dluh, že jsem to tehdy v únoru neudělal. Plejády jsem nafotil 19. 10. 2017 a kometu 6. 2. 2018.

Kometa R2 a Plejády

Odpověď