Kometární okénko – únor 2019

Nebývá zvykem, aby se v únoru během novu vyjasnilo. Ale stalo se to už vloni a letos to vyšlo překvapivě znovu. Nevyrazili jsme ale do hor, kde svítí sjezdovky, ani na jinak oblíbené Frýdlantsko, kde pro změnu svítí skleníky, ale do BOSO, tedy Bousovské oblasti světlé oblohy, kde svítí rovnou celá Mladá Boleslav. Potřebovali jsme si totiž hlavně ověřit, že tímto směrem nemáme jezdit, ani kdyby všude jinde bylo beznadějně zataženo.

A předpoklady se beze zbytku naplnily. Pohledy na rozsvícená města z vrcholu Mužského braly doslova dech. Kodiaqální světlo z automobilky zářilo v mohutném kuželu a dosahovalo díky mizerné průzračnosti až k Plejádám, tedy dobrých 60 stupňů vysoko. Nebylo tak vůbec znát, jestli už začala astronomická noc. Vypadalo to spíš jako astronomokomický den. Jako bychom byli na severním polárním kruhu v čase letního slunovratu.

Vlastně jsme si připadali jako v pohádce, kde nebývá nouze o kouzla a čáry. Jak si jinak vysvětlit, že dobson se 400mm zrcadlem ukazuje jak obyčejná dvoustovka a obří 4″ binar se chová jako lovecký triedr. V duchu jsme litovali Pražáky, kteří v podobných podmínkách pozorují běžně. SQM hodnoty v zenitu se ani zdaleka neblížily k 21 MSA, tak se nabízela otázka, co tam vlastně v tom mraze děláme.

Naštěstí i několik předchozích nocí bylo jasných, takže se přeci jen dalo slušně pozorovat. Tudíž mám i něco nakoukáno a nyní tak aspoň můžu sepsat únorové kometární okénko. Ono je totiž opravdu co pozorovat, tak čtěte dále!

☄☄☄

Z večera je potřeba si pospíšit. Jsou tam čtyři kometky, co brzo zapadají. Nejhezčí z nich je C/2018 L2 (ATLAS). Prochází v těchto dnech Řasovou mlhovinou, tedy zajímavou oblastí zejména pro fotografy. Labuť je ale již dost nízko, takže ač je to kometka vcelku jasná (11,5 mag), není až tak snadná. A nepomůže tomu ani, jak je rozplizlá. Velký průměr zrcadla, kvalitní obloha a malé zvětšení jsou správné ingredience pro její spatření.

Dál tam máme v Rybách periodickou 29P/Schwassmann-Wachmann, ale o ní, pokud teda neprovede zase nějakou skopičinu, si můžeme v tuto chvíli nechat jenom zdát. Větší šanci na spatření máme u jiné periodické a nedaleko se necházející 78P/Gehrels. Ta se drží stále okolo 12 až 13 mag a divím se, že ji už nikdo nepozoruje, i když je stále v dosahu našich malých kukátek. Bylo teda nutno naložit přes 200×, aby se v 16″ dobsonu ukázala, mrška jedna.

Poslední z časně zapadajících je C/2018 N2 (ASASSN). Přesněji řečeno zapadá ze všech nejdřív, neboť právě zdolává hranici mezi Sochařem a Velrybou, takže i na začátku astronomické noci je jen pár stupňů nad obzorem. Na ni je potřeba opravdu průzračná jasná obloha, jakou teď mají třeba v Alpách. Z BOSO to ani nezkoušejte, nemá zatím ani 14 mag. Tady ale platí, že kdo si počká, ten se dočká. Teď nám sice v březnu zmizí na chvíli z oblohy, ale na podzim už bude hezky vysoko a předvede se v plné kráse, když by to mohla dotáhnout až na 10 mag.

Je tu ještě jedna slaboučká potvora v souhvězdí netvora (Velryby). Jmenuje se C/2017 T2 (PanSTARRS) a přesunula se sem z Eridanu. Je ještě slabší (15,5 mag), ale protože se promítá na oblohu mnohem výš, dá se už vyduchařit. Ta bude také zjasňovat, ale nepůjde to tak rychle. Z oblohy nám sice v dubnu zmizne, ale bude mít ještě spoustu času, neboť největšího lesku dosáhne až v půlce roku 2020, kdy očekáváme hodnoty jasnosti až někde okolo 8 mag.

Trvalkou umísťující se na předních místech mnoha nedávných kometárních okének je 64P/Swift-Gehrels. Protáhla se obloukem vysoko kolem Plejád a nyní pomalu slábne a mizí už z dosahu binarů, které na ni doposud stačily. Stále je však pěkně jasná (11,5 mag) a velká, i když dost difúzní. Je proto potřeba co nejlepší obloha, pak teprv vynikne.

To samé platí o její věrné družce při tomto návratu. Mám na mysli samozřejmě 38P/Stephan-Oterma. Ta se v těchto dnech skoro zastavila v souhvězdí Rysa a kdo ji ještě neviděl, měl by si pospíšit. Vrátí se zase až za 38 let. Zatím si drží svých 11 mag a velkou difúzní komu s jen lehce kondenzovaným středem.

Slábnne nám i kometa roku 201846P/Wirtanen. Tu najdeme nedaleko v sousední Velké medvědici. Je sice stále v dosahu triedrů (8 mag), ale od prosince už hodně ztratila ze své krásy. Půjde to s ní teď rychle z kopce. Jak onehdá bystře zjasňovala, tak nyní stejným kalupem během dvou měsíců zmizí z dohledu.

Její místo nejjasnější vlasatice přebírá C/2018 Y1 (Iwamoto), která se rozebíhá k rychlému sprintu přes celou oblohu v souhvězdí Panny. Má nyní 7 mag a velkou difúzní hlavu bez ohonu. I v malém triedru je tak snadno viditelná. Zítra (6. 2.) projde přísluním a 12. 2. se protáhne nejblíže k Zemi jen ve vzdálenosti 0,3 AU, takže se na obloze bude pohybovat doslova mílovými kroky. Za den urazí více než sedm stupňů. Rozhodně si ji nenechte ujít.

Nesmíme ale zapomínat na další, i když ne tak jasné kousky. Ve 21 hodin středoevropského času kulminuje jen nevysoko nad jihem v souhvězdí Zajíce pěkná kometka C/2016 N6 (PanSTARRS). Kdyby nebyla tak nízko (17 °), byla by určitě snadnější. Naložte jí, co snese. Je malá a relativně slabá (13 mag), tak větší zvětšení, co umožní seeing, pomůže.

Podobně je na tom i 60P/Tsuchinshan, která má ideální čas na pozorování ve 3 ráno, kdy vystoupá nejvýš souhvězdí Panny. Svítí jako mlhavá hvězdička s jasností kolem 13,5 mag a nachází se dostatečně vysoko, takže je stále celkem pohodlně viditelná. Ohon, co má na fotkách, v dalekohledu bohužel vidět není.

Nad ránem toho je ale k vidění mnohem víc, takže zdaleka ještě nekončíme. Když se vrátíme do Velké medvědice, konkrétně do oblasti zadních tlapek, najdeme tam hned tři ledové hroudy. Nejprve si posvítíme na C/2015 O1 (PanSTARRS), která sice už zeslábla na 14 mag, je ale kupodivu stále pod slušnou oblohou i přes svoji rozplizlost pozorovatelná.

Horší to je s 240P/NEAT, jenž putuje po obloze jen pár stupňů východněji. Pokud nevidíte snadno hvězdy 15 mag, tak ji ani nezkoušejte. Naposledy jsem ji odhadl v 40cm zrcadle při zvětšení 400× na 15,5 a byla to už docela duchařina. Počítám, že se s ní můžeme rozloučit.

Příjemně ale překvapila o pár stupňů jižněji položená kometka 123P/West-Hartley. Vykoukne už při nejmenším zvětšení (což je u mě 110×) a víc ji osolit už moc nepomáhá. Má kolem 13 mag a rozhodně se neurazí, když na ni zamíříte své přístroje. Dlouho si tuto jasnost asi neudrží, tak raději moc neváhejte.

Pro fajnšmekry tu mám ještě pár chuťovčiček. V Žirafě můžete zkusit C/2018 A3 (ATLAS). Má blíž k 16. než k 15. magnitudě, takže opravdu nic snadného. Naposledy jsem s ní bojoval ¾ hodiny a zkoušel všechny možné fígle, než jsem ji udolal.

To C/2010 U3 (Boattini) v Draku zatím stále odolává. I přes slušný seeing a dosah k 16 mag při sedmisetnásobném zvětšení jsem ji neulovil. Chtělo by to větší průměr (nebo konečně zas umýt zrcadlo?), protože neočekávám, že nějak výrazně ještě zjasní.

Zkusit by se dala ještě i C/2016 R2 (PanSTARRS) v Herkulu. Nevím proč, ale já ji nějak nemám moc rád. Je slabá a navíc děsně difúzní, takže mi přijde, že se přede mnou schválně schovává. Dal jsem ji teda už definitivně sbohem.

Naopak znovu se můžeme přivítat s C/2017 M4 (ATLAS), kterou jsem naposledy pozoroval na podzim na Edelweissu. Nad ránem se už dostává dostatečně vysoko, jen s jasností stále kolem 14 mag to není pořád až taková sláva.

A to je pro dnešek vše. Myslím, že toho není zrovna málo. Obávám se, že nás čekají chudší časy, ale nechme se překvapit. V dalších měsících se teprve uvidí…

Vic KaL ◊!

3 komentáře k “Kometární okénko – únor 2019”

  1. Aleš Majer Says:

    Musím potvrdit, že C/2018 Y1 (Iwamoto) je opravdu pěkná a jasná kometka. Ve čtvrtek 7.2. ráno kolem 3.45 SEČ jsem ji bez problémů našel zametáním v souhvězdí Panny starým ruským triedrem 15×60 i z města (Žižkův vrch, Jablonec nad Nisou). Takže při nejbližší jasné noci, dokud ještě nesvítí Měsíc si neváhejte přivstat, stojí to za to.

  2. Vic Says:

    Dnes ráno kolem 03.30 SEČ po západu Měsíce a před příchodem vysoké byla vidět i pouhým okem. Při MHV 6,5 mag v těch místech v Raku to ale bylo dost na hraně. V pidibinárku 2×54 pak už krásně zářila. Dole v údolí u Jizery jsme měli dost mlhavo, tak jsem musel na kopec k Suškám.

  3. Aleš Majer Says:

    Minulý víkend z Krkonoš (z nadmořské výšky přes 1400 m) bylo v malém triedru Kowa 8×30 moc pěkná, tak jsem byl zvědav jak se po týdnu změnila. Vyrazil jsem včera večer kolem 20 hod. alespoň na jižní okraj Jablonce směrem k Dalešicím. V triedru 8×30 jsem ji mezi Blíženci a Vozkou nalezl hned, ale byla o poznání slabší než před týdnem. Ve větším triedru Delta 15x70ED je však stále velmi pěknou a důstojnou zástupkyní vlasatých návštěvnic. Zima byla vlezlá, tak jsem ještě rychle prolétl pár klasických messierů zimní oblohy a opět pelášil zpět do tepla.