Tip na pozorování – Emisní mlhoviny v souhvězdí Labutě

Mlhovina řasy – náhled oblasti

Teplé letní noci se nám již prodlužují, Slunce již zapadá dostatečně za obzor, Měsíc se postupně přibližuje do novoluní (1. 8. 2019), a tak nastal čas  pro pozorování nebo focení DSO objektů na noční obloze. Na několik takových objektů jsem se tento týden zaměřil i já.

 

Řasová mlhovina v souhvězdí Labutě

Jedná se o pozůstatek supernovy, která vybuchla cca před 8000 lety,  oblak zahřátého a ionizovaného plynu a prachu vidíme jako emisní mlhovinu.  Mlhovinu objevil William Herschel 5. září 1784.

Oblast  mlhoviny je velmi rozsáhlá,  proto má v katalogu NGC přiděleno několik čísel.

NGC6960 západní část (anglicky The Western Veil nebula), česky se také označuje jako „Koště čarodějnice“, ve středu se nachází i jasná hvězda 52 Cygni.

NGC6960, 25. 7. 2019, Alšovice, Newton 150/750 mm, Canon EOS 1300D, 30×120 sec, ISO 1600 © Roman Hujer

NGC6992 a NGC6995  východní část (anglicky The Eastern Veil nebula).

NGC6995/92, 26. 7. 2019, Alšovice, Newton 150/750 mm, Canon EOS 1300D, 44×120 sec, ISO 1600 © Roman Hujer

Střední část tvoří tzv. Pickeringův trojúhelník a obláčky NGC 6974NGC 6979, tato část je ale výrazně slabší, fotograficky mně  zatím odolává, ale vizuálně ve 40cm dobsonu byla v pátek na Jizerce pozorovatelná.

Reflexní mlhovina v souhvězdí Cefea

Dalším DSO objektem, který jsem tento týden pozoroval, je reflexní mlhovina NGC7023 Iris  (Kosatec) v souhvězdí Cefea, kterou také objevil William Herschel 18. října 1794.

Zde velmi mladá centrální hvězda (stáří pouze 5 tisíc let) osvětluje zbytky prachových a molekulárních oblaků, ze kterých vznikla.

NGC7023, 27. 7. 2019, Jizerka, Newton 150/750 mm, Canon EOS 1300D, 60×120 sec, ISO 1600 © Roman Hujer

Roman Hujer KaL

Odpověď